Za růžovým nebem

Svébytně ilustruješ moji krajinu.

Ruka nestačí tvým nápadům.

V pozadí se na sebe vrství smyčce, zatímco z ulice někdo volá tvé jméno.

Přecházím přes práh,pořád tam a zpátky.

Snažím se uniknout vyřčeným slovům, ale usídlila se mi v hlavě.

Jdeš ke mně, blíž.

Už poznám, jaký máš motiv.

Pokládáš mě na ten práh.

Přijdu si jako oběť na oltáři.

Zbytky tvých genů mi visí na vlasech.

Zůstáváš v místnosti, avšak tvoje mysl putuje za hranice naší doby.

Snažím se pochopit kontext našich činů.

Zůstaneš až do rána, abys mi mohl předat svůj rozbitý pohled na věc?

Co se s námi stane?

Znáš odpověď, tak proč mně je odpírána?

Z bytu se stalo minové pole.

Musím našlapovat opatrně.

Co kdybych tě vzbudil ze snění?

Za oknem sněží a ty jsi otevřel všechna okna.

Podlaha se ztrácí pod bílým nánosem.

Miluji tě v krajině za růžovým nebem.