Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seVyhnálovský folklór
Autor
Umbratica
Je po dešti a pod večerním nebem
se zdvíhá pára z hor a ze sadů
I kos má zase na zpěv náladu
tak mlč má skepse - slova z úst mi neber
když ozve se v nich cosi z dávných písní
kus melodie - akord - ozvěna
když strofa náhle tóny oděná
hned sama ví co s bolestí a tísní
Už nepřemýšlet nehledat jen slyšet
tu hudbu co se vlní pod slovy
tu melodii která osloví
víc nežli báseň co pan Estét píše
co v potu tváře lepí jenom z bláta
a ze slin jako hnízdo vlaštovčí
Hle : rudé slunce klesá za ovčín
a kraj je plný červeného zlata
i ptačích trylků i tónů mých houslí
v nichž tonu zjihlá sama s písněmi...
- Tam ve městě však zítra oněmím
neb měšťáci by folklór těžko skousli
38 názorů
Někteří romanopisci bývají do svých postav přímo zamilovaní a rozhodně ty postavy nemusejí být stejného věku, pohlaví nebo národnosti.
V tom se velmi mýlíš, dadi. Už jsi někdy zkoušela napsat třeba nějakou delší povídku, která má velmi spletitý děj ?
Umbra - žít životem svých postav? Jedině hlavou, když je vytváří.. jinak je to furt jen on sám... herec zůstávà taky sám sebou a ne Hamletem :)
dadi,
myslím, že nejsme jen tím, čím jsme . Dobrý spisovatel může žít životem svých postav a já nejsem žádná básnířka. Jsem jen spisovatelka, která vytváří postavy básníků a básnířek a ti pak píší verše v rámci své herní role.
Umbra - chytají nechytají.. všichni jsme jen tím kým jsme.. o co jde? O nic
dadi,
ano všicni máme právo vidět všechno po svém. Úspěch ale začíná tam, kde více lidí vidí svět stejným způsobem. Básník, který vidí svět stejně jako nejvíc lidí kolem něho má úspěch. Individualisté jako já, kteří vidí všechno jinak než druzí, se nechytají. Nevyžívají se totiž ve sdílení.
Štírko,
mnozí tady po mně neustále chtějí, abych psala o sobě, ale když to dělám, jiným se to zase nelíbí. To já jsem přece ten Estét (někdy) - a to že se většině "měšťáků" Vyhnálov a básně z Vyhnálova protiví, to je pravda, kterou nemůže nikdo zpochybňovat.
vesuvanko,
lišaje svlačcového znám velmi dobře hlavně z vlastní zahrady. Když jsou na tahu, zastavují se u mých lilií, pijí a pijí svůj nektar. (kdysi jsem o tom napsala i haiku.)
dadi,
nemůžeš mě přece pořád brát tak úpně doslova. V mých básničkách je všechno nadsázka, všechno je spíš legrace. Ten opovržlivě míněný pojem "měšťáci" jsem si vypůjčila od svého strýčka. Neměl měštáky rád, protože on musel celý život dřít na chalupě na poli a na zahradě, zatímco měšťáci " nedělají nic " (což je ovšem - když se to tak vezme z naší venkovské perspektivy - docela pravda) . I strýček ale dožil v domově důchodců ve velkém městě a tudíž se na stará kolena stal " měšťákem".
Di,
ale ty sama určitě taky víš, že vázané verše prakticky nedostávají výběry,což je nevýhoda v tom , že co není v tabulkách, má nižší čtenost. Ale nevadí. Pokusím se oslovit větší počet čtenářů i bez výběrů. Za volné verše a za haiku jsem dostávala výběrů poměrně dost, ale za vázané verše pramálo. - Je to ale obecný jev. Vázané veše už tak nějak nejsou v kurzu.
zeledo,
já teď budu určitou dobu psát jen vázané verše a písňové texty. Někdy se chci pokusit i do textů vložit nějaký hlubší obsah a věřím , že si pak o tom obsahu spolu popovídáme jako už vícekrát. Na tvou stránku se ráda podívám, ale kdy to bude nevím, protože poslední dobou se se mnou moji čtenáři baví až tak, že nic jiného nestíhám. Ale jsem ráda. Znamená to, že moje básničky lidi nějak oslovují. Kdybych žádné ohlasy nedostávala, asi by se mi ani nechtělo psát.
Krasne verse a obrazy...ale ad Jitka... zabudovanim Esteta a mestaku se leccos posunuje do roviny ne zcela jednoznacne skousnutelne.. ale neni vlastne proc...Nebo ano ?...anebo to je vlastne to hlavni sdeleni ? Asi - dost mozna - jsem nepochopila...?
Alice, děkuji. Monarcha stěhovavý je proslulý a často fotografovaný i filmovaný. Lišaje svlačcového znám jen z atlasu, má zajímavé zbarvení.
Proč by měli měšťàci těžko zkousnout folklór? Naopak ne? Otázka je ale, koho myslíš měšťákem být :)
jinak pěkný :)
Tan zamýšlený cyklus vázaných veršů si od tebe objednávám! A myslím, že rozhodně sama nebudu... Ty umíš!
Umbratica - poté, co jsem si prohlížel, čemu všemu místní tzv. redaktoři a ostatní autoři dávají tipy a co preferují, jsem zhnuseně vše své smáznul. Je to až neuvěřitelné, že vulgarismy, kratičké texty beze smyslu, a modernistická, nic neříkající poezie plná blbých a rádoby intelektuálských metafor má zde přednost před skutečně hodnotnou literaturou. Nicméně, profil jsem si ponechal a rád si něco občas přečtu.
Moje literární aktivity momentálně směřují k vydání dalších dvou knih.
Pokud by sis chtěla něco ode mne přečíst, obrať se na můj web - oknodosveta.webnode.cz. Je tam takový pelmel všeho možného.
qí,
vždycky jsou vyjímky, které potvrzují pravidlo. Ano - jsou i měšťáci kteří milují folklór, ba dokonce ten náš moravský. Vždyť třeba Mirek Topolánek to dotáhl až na premiéra. A že to byl nějaký zpěvák !
Monarcha stěhovavý je vlastně americká babočka. Každoročně letí z Mexika do Kanady a zpět, tedy vždy asi 4 000km. Je to asi nejznámějsí tažný motýl na světe. Nejznámější evropský tažný motýl je ovšem lišaj svlačcový, který je schopný přelétávat i vrcholky Alp.
Knihomole,
setkání s tebou pod svou básničkou je pro mne taky vždycky potěšením.
zeledo,
moc děkuji za chválu, ale mrzí mě, že jsi smazal svoje vklady. Mnohé tvoje prózy se mi líbily, ale já jsem tu jen velmi krátce - asi šest hodin za týden a tak nestačím číst. Tento týden se dokonce ani nestačím podívat, co je nového na hlavním panelu. Ráda se bavím s lidmi a tak si poslední dobou jen s někým povídám,což mě sice velmi baví, ale zase nestíhám sledovat tvorbu ostatních, což mě zas na druhé straně velmi mrzí.
Alice, děkuji Ti za podrobné vysvětlení, toto jsem nevěděla. Je to velmi zajímavé. Zaujalo mě, že monarchové dvou generací létají stejnou cestou a dokonce nocují na stejných stromech. Věřím, že je to pro vědce záhada.
Karpatský knihomoľ
20. 06. 2019prečítal som s potešením
vesuvanko,
musím tě trošku poopravit. Nikdy to není tak, že by naši motýli letěli přezimovat třeba do Itálie nebo do severní Afriky jako ptáci. Tah motýlů probíhá pouze z jihu na sever a to v letech, kdy je populace některého tažného druhu velmi hojná. Část populace prostě letí instinktivně na sever. Letí pouze imága, která vylétla z kukly v této sezóně. Motýli žijí jakožto imága jen velmi krátce. Jen v řádu týdnů. Tah motýlů má v podstatě ten význam, že určité druhy neustále sondují, zda se neotepluje a zda na severu nejsou pro určitý druh lepší podmínky, což se právě teď děje. U lišajů byla pozorována i zpětná migrace ze severu zpátky na jih. Ale zase : zpátky už neletí ti motýli,co letěli na sever. Zpátky letí nová generace. A stejné je to i u monarchy stěhovavého v Americe- jedna generace letí tam a druhá zpátky na jih. Věda ale neumí vysvětlit , jak je možné , že tito motýli letí přesně stejnou cestou tam i zpátky a dokonce nocují na stejných stromech.
Alice, tohle je krása. Obsahově i formou. Já jsem sice všechny své práce smáznul a nebudu dál vkládat, ale tebe a Jardu revírníka si vždy rád přečtu. Oba výrazně vystupujete z řady. Tvé básně by si zasloužily ještě jiné veřejné publikace, nebo knižní vydání. Pochopitelně tip.
Alice, děkuji za odpověď, kterou jsi mě moc potěšila :-))). Zdá se, že letos asi bude rok baboček bodlákových podobně jako 2009. Tehdy jsem pátrala po důvodu jejich množství a někde četla, že to snad bylo tím, že babočky měly při návratu z jižní Evropy a dokonce snad i ze severu Afriky mimořádně dobré podmínky, takže jich cestou moc nezahynulo. Stejně je obdivuhodné, jak takoví křehcí motýli dokážou přeletět přes Alpy, často v nepřiznivých podmínkách. Patrně využívají podobně jako ptáci vzdušné proudy, po nichž kloužou.
Babočky bodlákové létají velmi rychle, vzpomínám, že mně dalo práci poprvé motýla určit při letu, musela jsem počkat, až si sedne, ale teď už je poznám právě podle rychlého letu.
Lejskové jsou zřejmě rychlejší než babočky. Ještě jsem neviděla naživo lov motýlů ptáky, jen ve filmu.
Vesuvanko,
moc děkuji za tip, za chválu i za zájem o motýly. Odpovídám na všechny komenty, ale v pondělí jsem se on line bavila tři hodiny s několika lidmi a na všechny kritiky jsem nestačila odpovědět. Na Písmáku jsem jen dvakrát týdně tři hodiny a když mám třeba 45 komentů jako dnes, nestačím na vše odpovědět.
Babočka bodláková je letos i u nás na Moravě velmi hojná. Až extrémně hojná. Čím je tak častý výskyt způsobený, to ti nedokážu vysvětlit , ale pokusím se to zjistit, protože mne to samotnou zajímá. Tato babočka je neznámější denní tažný motýl a tah baboček bodlákových jsem viděla.Je to také náš nejrychlejší letec mezi denními motýli, létá kolem 40km/hod,což ale nebrání lejskům šedým, aby ji na naší zahradě chytali.
Di,
tahle básnička je možná takový úvod k většímu cyklu vázaných veršů, který chci napsat.
Od volných veršů bych se chtěla už odstřihnout na delší dobu nebo napořád. ...Proč bych se dál měla nutit do postmoderny ? Jsem přece jen diletantka z Vyhnálova.
Pěkná melodická báseň plná tónů a barev :-))) TIP
Napsala jsem Ti v komentáři k básni "Zmrzlý nektar" komentář se zmínkou o babočkách bodlákových, které jsem minulý týden pozorovala. Nevím, zda se k básni ještě vrátíš, a tak zde komentář kopíruji a mám dotaz, zda jsi babočky také neviděla. Předem díky za odpověď.
Trochu odbočím, když čtu o motýlech. Ve čtvrtek a hlavně v pátek jsem u nás viděla snad stovky baboček bodlákových, které létaly na květy lip. včera už jich bylo podstatně méně, dnes jsem zahlédla jen dvě. Vzpomněla jsem si na rok 2009, kdy koncem května přiletěly babočky bodlákové a bylo jich tolik i celé léto, že létaly i v ulicích mezi domy.