Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Trapisté a ptáci

07. 07. 2019
6
4
584
Autor
Movsar

Trapisté a ptáci

Půlnoc. Už za tři hodiny vstávají. Neletí na Kapverdy, ani nikam jinam; budou se modlit v chóru, jako každý den. Trapisté. Projdou tmavými chodbami kláštera, v naprostém tichu, které patří k jejich přísné řeholi. Pod drobnými světýlky jak apoštolé o letnicích budou se pak obracet k Bohu. A venku v rajské zahradě mezitím začnou zpívat první ptáci. Ani jejich zpěv nemá žádný racionální důvod, ale i on se v kráse obrací k nadpozemskému.


Malá masturbantka

Je noc, jen pár oken svítí. Za jedním z těch oken malá masturbantka. Sleduji ji dalehohledem Bushnell 10x35, dobrá optika, ale parametry na hranici viditelnosti. Pod chabým proudem žárovky nahé tělo, ruka zabořená v klíně. Mám to jak z poslední řady v letním kině. Přes propast velkoryse širé letenské ulice neslyším její sténání, natož zrychlený tlukot srdce; necítím pach jejího pohlaví. A přesto..


Zrcadlení

Žijeme v době nepřetržitého zrcadlení: vše je zobrazeno, zveřejněno, sdíleno; vše koluje v obrazech a sděleních; vše je komentováno; vše je kopírováno. Jako by všeho bylo málo. Jen pár věcí se ještě vzpírá. Třeba jiná noční masturbantka, která si na svou cestu zahradou rozkoší zhasla a teď o ní nikdo z protějšího domu nemůže podat referát.


Všeho do času

Dny už se krátí, i když jen nenápadně, jako když dírou v novinách tajný agent pozoruje okolí. Tak už zkraje léta člověk osmutní. A ptá se, kolik do podzimu zbývá ještě dní? Jako by si je chtěl uchovat ve sklenicích s plechovými víčky. A za dlouhých večerů z nich tahat vůni sena, šumění splavu a holky s mokrými tričky. Všeho do času..


Představ si událost

Představ si událost: ze světa zmizí lidé, zůstaneš sám, poslední člověk. Co vše zmizí spolu se společností a co naopak vyvstane? Nebude trvat dlouho a zapomeneš řeč. Všechny ty pojmy, kterými ses na jedné straně snažil uchopit věci a na druhé je zkresloval. Ztratíš tu směšnou masku, které se říká identita. Všechna historie, povídačky a vlaječky vyblednou. Nastane noc. Bez Dany Drábové vyhasnou Dukovany, hluboká tma přikryje Zemi. Nebe se rozhoří miliardami hvězd. Náhle si uvědomíš, že nejen tady na Zemi, ale v celém vesmíru jsi sám. Možná tě navštíví vzpomínka. Na co, tušíš nejlíp sám.

 


4 názory

Movsar
07. 07. 2019
Dát tip

děkuju vám, přátelé, z ačtení a vzkaz, který ke mně doplul jak ov lahvi na opuštěný ostrov.


Lerak12
07. 07. 2019
Dát tip

Povedené. Líbí se mi to.


Alegna
07. 07. 2019
Dát tip

zase pěkně napsané, poezie v řádcích..... i rýmy bych si v tom našla


Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru