Geraltova parta se vypravila do Valúzie

Onehdá jsem si náhodou prohlížel Nerovy stránky o Sapkowském (www.sapkowski.cz) a samozřejmě jsem se neubránil navštívit i stránku s povídkama, a podívat se na nové ohlasy. Kdesi dole u jedné z mých povídek je uveřejněn anonym obsahující jedinou větu - otázku - cituji: "Dobry,ale kde se podela Geraltova parta ?". Silně mě zamrazilo, když jsem tento krátký výkřik viděl. O to víc, že to byl anonym a tak de facto má blízko k názoru mlčící většiny čtenářů Sapkowského knih. Fantasy, která takto popisuje příběh ja nazývám jako "group" fantasy. Představuji si pod tím povídku nebo román, kde nikoliv jeden hrdina, ale parta hrdinů mají za úkol někam dojít a něco tam vykonat. Cestou prožívají četná dobrodružství. "group" fantasy beru jako největší zhůvěřilost vůbec celého žánru fantasy, protože takto napsané příběhy bývají z větší části velice povrchní a kýčovité. Chybí zde jakýkoliv prostor pro charakteristiku jednotlivých postav, protože autor se víc soustředí na vstahy mezi nimi, danné zejména jejich dialogy. Jestli je tady nějaká charakteristika, tak velice zjednodušená. Uplným odstrašujícím příkladem je jistý film, který jsem viděl (jméno jsem už zapoměl), kde hlavní hrdina cestou pozbírá tolik dobrodruhů, že k cíli dojde velikánský průvod. Hledají tam nějakou temnou horu, co se každý večer přemísťujě a snaží se zachránit nějakou princeznu. Samozřejmě, najdou se i vyjímky, koneckonců Tolkienův Hobit taky cestoval ve společnosti trpaslíků a čaroděje Gandalfa a Společenstvo prstenu ma skupinu vyjádřenou již ve jméně. Dalšími výjimkami jsou většinou recese, pokud jsou dobře napsané. Ono napsat "group" fantasy s originálním námětem je ještě větší práce a né každému se to daří. Chtělo by se říct, že nejlechčí pozici v tomto měl JRR Tolkien, protože byl první. Jakékoliv další pokusy spíš zaváněly opisováním. Stejný dojem na mne dělá třetí díl románu o Zaklínači (už zase!). Všímám si toho, že vlastně během té doby, kdy se Geralt pohybuje ve společnosti Milvy, Regise, trpaslíků a Margiolda, tak během té doby nijak nevynikně, naopak, začínám mít pocit, že můj oblíbený hrdina se ztrací. A proto volám! Zabte Regise! náházejte trpaslíky do kráteru aktivní sopky, vyžeňte Milvu, a Marigolda se taky nějak zbavte! Nesnáším Geraltovu partu, nechci s ní nic mít! A nebo mám lepší nápad, pošlete Geraltovu partu do Valúzie a ještě je nechte trápit v Zemi za soumraku. Protože obojí jsou jedny z mála originálních "group" fantasy, které jsem četl.

K tomu ještě poznámku. Pokud již mám použít klišé (jak Sapkowski s oblibou nazývá kanónem), tak nejlépe se k tomuto účelu hodí dvě postavy. Vždy jedna z té dvojice by měla být hlavní a ta druhá průvodcem a pozorovatelem (Pán a sluha, mistr a učedník...). Vemte si například film Conan, kde příběh vypráví jeden Conanův průvodce. A stejně jako má Mrakoplaš Dvoukvítka, Rod Fesse, Kedrirgen Princeznu, Xena Gabrielu tak by se Sapkowski měl držet Geralta a Marigolda (ačkoliv ho nemám rád) a nebo Geralta a Yennefer (přestože Yen by se s ním těžko zahazovala). Doufám, že v knize Pani Jezera se Geraltova parta rozpadne někde na začátku. Jinak se budu muset dost přemáhat, abych to přečetl.

---