Bublouš

Bublouš

Vracím se ke Snům bdělým a ostatním, především však k Bublouši, který vyvolal nejvíce pozornosti. Napadlo mne: co by tak asi řekli Písmáci, kdyby věděli, čeho název to byl před (asi tak) před šedesáti pěti roky...

Nebo - že bych?

Dobře...

Na internátě střední školy je jenom tolik srandy, kolik si ji obyvatelé sami vyrobí. Není důležitý název školy, ba ani sídlo… Bydlení sice nic moc: intr byl v budově bývalého hodinového hotýlku. Ubytování nic moc, ale nic lepšího nebylo, v internátní kuchyni  nám tři paní vařily dobře, což je základ spokojenosti mladých mužů a žen. Dodnes si pamatuji jména většiny kuchařek... jejich jména by vám ovšem nic neřekla, tak jdu dál...

Vařit chutně a zdravě - jo! to bylo stopro, další kapitolka se ovšem odehrávala na internátních pokojích.  Ne vždy, ale... Jasné je, že například luštěniny jsou bezesporu potravinou, která v kuchyni pro mladé a ještě se vyvíjející studenty nemůže chybět (a mám tak vyvinutý smysl pro uměřenost, že nebudu vyjmenovávat důvody). To ovšem neznamená, že teď končím – a taky nekončí ani pokračování příběhu. Proces trávení pokračoval tak, že  o sobě dal vědět večer, když jsme se připravovali na další den ve škole, nebo při přípravě čehokoli jiného.

Myslím, že jméno francouzské pevnosti Verdun z první světové války docela dobře nahradí dlouhé vysvětlování. No - a už jsem u jadérka věci: byla různá opáčka -  fyzika-akustika byla  hodnocena stupněm Ruprecht.  Následovala chemie a rozklad kyzu kyselinou, jejž vystihoval název Sírius. Dalším předmětem byly laborky. Projevy odehrávající se při elektrolýze vody byly zastoupeny jako další v řadě názvem Bublouš a zbývá ještě málo obvyklý a nezajímavý Vodňan, u něhož nějaké charakteristiky není třeba - celá ta logická řada je návodem k pochopení. Přišla pozdě (ta řada, myslím), já si sice nejsem jist, ale tuším, že už máte jasno.  Tak na to honem zapomeňte - spojovat tuhle stupnici v kontextu s citovanou básní. Kterákoli z jmenovaných charakteristik by ji velice poškodila...

Pod tím můstkem opravdu bublal potok přes kameny a větve, že to znělo jako stále se opakující melodie. Ten Bublouš se mi v paměti vynořil po tolika letech naprosto ne-vy-svět-li-tel-ně…

Děkuji vám, že jste nelpěli  na doslovných definicích a nenutili mne tak narušit poetiku příběhu. Cílem bylo ukázat, jak od čeho se – třeba - může odvozovat název jinak snad celkem zdařilé básně...

Vám děkuji, že jste Bublouše i bez té hluboké znalosti jeho původu vzali mezi sebe…

Váš Jarda