Myčka

Rozhodl jsem se, že zapojení nové mašinky provedu sám – přeci na tom nic není. Jen nakoupit potřebný materiál… a.... tu povolit, tady utáhnout…. a bude to.
Ha ha – omyl.

Nakoupil jsem všechny potřebné hadice, kohouty, objímky… a v sobotu odpoledne se pouštím do díla…  Hádal bych se do krve s každým, kdo by si dovolil o mně říct, že jsem bordelář… ale asi není úplně v pořádku hledat hasák přes půl druhé hodiny. Nakonec ho objevuji – pod psí boudou….!?!!!  Jasně – když hasák, tak jedině pod boudou :o).

Konečně se mohu pustit do práce – rozebírat mi vždycky šlo báječně – i tentokrát. Ta trocha vody se pochytala do kbelíku… pohoda. Nebudu zdržovat detaily – prostě všechen nakoupený materiál je na místě – kupodivu nic nezbylo ani neschází. Volám rodinku na slavnostní otočení kohoutkem…. a……… kap, kap, kapkapkapkap. Malý Mareček suše komentuje situaci „Tatínek je nešikovnej, viď mami?“ ….. a já tiše zuřím … taková nespravedlnost! Vztekle všechny vyháním pryč a pokouším se dotáhnout pár spojů…. marně. Myčku jsme vyzkoušeli s nádobami  pod kritickými místy a já vím, že i neděle bude instalatérská….  

Druhý den vše znovu rozebírám a tentokrát s použitím klasického česání a fermeže (teflonová páska se neosvědčila) znovu sestavuji. Tentokrát kohoutem otáčím bez přítomnosti nevděčné rodinky….. a…… nic – ani kapka. To je radosti na Starém Bělidle….  :o)))

Je neděle – poledne - a já znovu zdolávám tupou hmotu.