Sluníčkový den

Opravdu by mne zajímalo za jakým cílem mnou Vesmír posouvá po šachovnici žití. Je to o to těžší,že naprosto netuším zdali jsem jen pouhým pěšcem který se v královnu teprve přerodí,či zda už dávnou onou dámou nejsem...?! :)

Nicméně je jisté,že nás všechny Vesmír miluje! Což mu ovšem nebrání v tom aby si s námi hrál a královsky se u toho bavil. Konkrétně u mne se asi může potrhat smíchy! Ale já už se mu neprotivím - chlámu a bavím se spolu s ním! :D

Dnes si tak vylezu z baráku,a na nebi měsíc jak koláč s tvarohem. Nooo... Tak to už se teda vůbec nedívím,že jsem v noci nemohl spát! Ale ráno je krásné nádherné úžasné a teplé! Užívám si to! Pak kráčím svou alejí stromů a kytek a s rozkoší vdechuji vůni rodícího se dne. Napadá mě,Zlatohnědá,kdy nejdřív,a kdy nejpozději nás dnes Vesmír svede dohromady. A Vesmír v tom má jasno - hned ve dveřích! Galantně Ti otevřu a podržím první dveře,a to bez ohledu na to,že se vláčíš s plechem upečené buchty. Ale druhé dveře už musíš otevřít Ty,a je tam málo místa,jsme takřka tělo na tělo a naprosto se nebráním,když se naše ruce střetnou. Musíš prísť na buchtu! To víš že jo,příjdu! 

Příjde mi,že za mnou chodíš,i když vyloženě nemusíš. Ale možná si to jen maluju na hodně růžovo. :) Každopádně si to maximálně užívám - když Tě mám bezmála téměř nadosah... ;) Stěžovala sis,že Ti svítí slniečko do xichtu. Opravil jsem Tě: do tváře. Nie - do xichtu! Ach! No tak ať je po Tvém! Ale buď ráda za to sluníčko. Ale ja neni som. Buďem mať vrásky. Musel jsem Tě trošku poškádlit,tak jsem řekl: ale Ty ty vrásky už máš! Pěkně ses zaškaredila! :) Pak jsem Tě vzal kolem ramen,a řekl: netrap se tím - nikdo nemládne. Tvá reakce mě ale málem rozesmála. Div sis nedupla nožkou! Ja áno! Hmmm... Tak to jsi teda jedna jediná! Ale aby to nenabralo obrátky,a nemuseli jsme Tě tu pak chovat jako miminko! (I když já bych to dělal rád! :) Ja by som bola rada bábetko... :*)

Tvá buchta s jablky a ořechy byla vynikající!!!