Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte sePolná
Autor
Báseň_roku
tanky po celá desetiletí
otřásaly
samými základy
zakázaných vesnic
křiklavé mimikry
opouštěných budov
ve vojenském újezdu
postupně bledly
poničený kostel
kosti vyrabovaných hrobů
všechny ty artefakty
žalovaly sudetskou minulost
namísto bezbožných vojáků
obsadili pelechy tetřevi
tokali v ruinách srubů
z hlubokých tůní po granátech
vytvářeli biotopy
pro společenství druhů
hluší k ozvěnám děl
po třiceti letech
fotím si zpětným pohledem
krajinu která opět dýchá
po úspěšné resuscitaci
liduprázdno
a přece
někdo ve vojenském obleku
právě mašíruje po cestě
bůhví kam tady vlastně jde
mává
prázdnou hlásku míjíme
už se stopařkou v autě
maskáče a kanady
koupila pod rukou
usmívá se
budou se hodit
i na příště
pro život v drsném kraji
5 názorů
Radovan Jiří Voříšek
25. 12. 2019Něco takového pozoruji na Libavé, kam pravidelně chodívám. Ty jsi to podle mě pojal významově, co znamená či signalizuje ona krajina. Jaký obsah a dopad zanechalo zacházení s ní (včetně lidí). Pro mě se to pohybuje na hranici prózy.
Je to o něčem, vymyký se to z proudu sentimentálních klišé všude kolem. Tip.
Pro snahu vyjádřit určitý názor se mi z básně nějak vytratila ta krajina... Dalo by se zde krátit - vím, píšu to zrovna já - ale tady by to bylo vskutku na místě.