3 b.

(Cheche, dobrý časosběrný dokument, kterak Um v převlečku za věčnou mladici podle Čapka zrovinka lobovala sama proti sobě za volný verš. Ovšem ještě lepší je ta sebehádka přímo u ní na nicku. Žertýř každým coulem.) 

Karpatský knihomole,

asi je třeba rozlišovat, o jaký rytmus by šlo. Já si dovedu představit třeba právě daktyl, ten se mi občas taky do veršů tlačí sám. Nebo i trochej by se využít dal. A mnozí ho taky využívají. Jamb asi ne. Ale určitě by bylo nutné bavit se o nějaké konkrétní básni, ne takhle teoreticky. Já třeba nevím, jestli texty, které se dají rapovat, tím vlastně neztrácejí na ceně.  Asi mylně si představuju čtenáře poezie jako někoho, kdo si čte sbírku v posteli před usnutím při lampičce.  Vím, že jsou i jiné druhy poezie, než jakou se zabývám já. Když někdo halasně křičí z pódia bez mikrofonu, tak mu asi poslouží, že báseň nějaký ten rytmus má.

Já si ale myslím, že rytmus moderní básni sluší. Jen ho tam asi nesmí být moc a

Elina, o čom to hovoríš? V modernej básni by nemalo byť priveľa rytmu? To vážne? A prečo?

Voľný verš má iste dve podstatné výhody. Autor nie je viazaný ale že vôbec ničím a ľahšie sa prekladá. No robiť z jeho nedostatkov prednosti mi príde zvrátené.

Egil, rytmus si nesmí podmaňovat syntax. Áno, ale ak to platí aj opačne, tak to fakt treba vedieť. Kto už by sa s tým dnes trápil.

daktyl, daktyl, pterodaktyl

daktyly priniesli opačné trocheje

Nejčastější je samozřejmě daktylotrochej - nebo trochej s mužským rýmem a předrážkou - tzv. český jamb.

U- U- U- U- (trochej) vers. U-- U-- U-- U-- (daktyl)

fun fact: daktyl je trochej

Já si ale myslím, že rytmus moderní básni sluší. Jen ho tam asi nesmí být moc a možná je asi nejlepší, když si čtenář nebude  jistý, jestli je tam třeba ten daktyl vložený záměrně, nebo se tam jenom vplížil zadními vrátky.

vk, elina:

Co se těmi pterodaktyly, když mě stalkují už cca 14 let? Naskakují automaticky; a často se stane, že když píšu nějaký prozaický zápisek, po chvíli zjistím, že jedu Tadada Tadada Tadada... Je to boj i výzva - rytmus si nesmí podmaňovat syntax (a vést k jisté monotónnosti) - to mě nutí k různým fragmentacím a podobně. Tak třeba je vyhubí nějaký Chicxulub či tak něco. Každopádně za každou glosu na to téma jsem rád. 

Za reakce díky všem! (vida - to je zrovna celkem pěkný český jamb.)

R.L.: no jo, jenže s Chittussim jsi zastydl někde v polovině devatenáctého století. Jako nic proti, jeho krajinky jsou úžasné, jenže k "tečce nad Jižním městem" vedla od Chittussiho cesta přes Slavíčka, Ženíška, Muchu, Zrzavého, Fillu a Kupku. Pokud chceš srovnávat, měl bys akcentovat vývoj. 

Navíc tyto egilovy texty podlě mě z lyriky těží plnými hrstmi a jsou na něj až nečekaně civilní a působící poměrně samozřejmým dojmem. Vítr tu ve větvích předstíral zahradu – před námi, před lety. Dál. Je tam míň strojoven a víc vyprávění, víc přímočarosti, než je u něj zvykem. Teda alespoň na mě to tak působí. Jsou vážně čtivé. 

U té první básně je originální ten daktyl, který jako by byl úplně v rozporu s obsahem sdělení. Zatím ale nevím, jestli je to samoúčel, nebo to i něco znamená.

I ve druhé básni se ten daktyl vynořuje z veršů, i když ne tak výrazně jako v prvním případě. Líbí se mi to přirovnání těl k termoskám na krev. Ta krev by se dala pojímat tak nějak z genetického hlediska. Pak by to asi znamenalo, že to jediné, co je na nás možná důležité, je naše DNA.

Tanečník s vizí a seznamem ? V inženýrech je cosi zlověstného. Všechno si vypočítají, všechno si představí jen prostřednictvím čísel a geometrie. Ale někteří architekti jsou schopní vdechnout geometrii duši.

Aha, to jsem nevěděla, že DNA počítač skutečně existuje:) to je jiná:)) ale přiznám se, že tomu principu fungování rozumím tak napůl:)

a mně se víc líbily ty konce, abys měl tu kritiku přínosnější:) Začátky navnadily, že to o něčem bude, a v koncích bylo všechno úplně jinak:) - u první mi naskočila Zahrada a Kocour - nelogické, začít se zase bát do té pohody s čajem a tím vším ... moc fajn čáranice a puntík :D

tých daktylov je tam dosť, ale nakoniec ma to vtiahlo, v trojke by tým inžinierom mohol byť aj autor ... prírodná vs ľudská štruktúra a tak ... vyvržený, zmrzačený, amuptace - z toho trčí autor - ale chápem, niečo chýba (živelnosť, prírodnosť), niečo je navyše ... ako pre koho ... páčilo by sa mi však, keby sa trojka končila "prírodou" bez "autora" ... preferencie ... všetky tri úvody sú výborné

"DNA počítač" je terminus technicus - ovšem spíš z oblasti IT než z genetiky (a teoreticky má neuvěřitelný potenciál; nicméně "brzy prý"... je tu použito s velikou nadsázkou; kdybych to/se bral vážně, napsal bych "možná", "snad", "jednou"...)

K té trojce - nechci básněmi a priori zachycovat nějaké "pravdy" - jde o určité naladění, v němž z hlediska geologického času platí "příroda se postará sama".

(Strašně nerad exaktně /faktograficky/ vysvětluji svoje texty. Je to opravdu otravné a básním to ubližuje.)

nejvíc dvojka:-)

v Rekultivaci přemýšlím, jestli je slovo vrstev vrstev dvakrát za sebou chyba nebo záměr:-) je to dnes v lese i tak dost vytěžené, jak krajina schne a moci se ujímá vládce parazit (kůrovec), některé rekultivace krajiny se mi ale strašně líbí, třeba spásání bývalých vojenských prostor koni, zubry, příroda pak hrozně ožije, rozšíří se druhová pestrost, najednou je víc hmyzu, rostlin...

v jedničce jsem trochu profesně zatížená a zmatená DNA počítačem, nedokážu si pod ním představit , to co by asi k básni více pasovalo, vkládám si tam next generation sekvenátory, takové čtečky DNA, které dokažou osekvenovat celý genom za poměrně krátký čas, zatím je to pro diagnostické používání docela drahé, ale i tak už je metoda používána pro pacienty (sekvenují se pouze místa zájmu) celkem často, ale za chvíli se to nesmírně zlevní a pak...co s tím? 

z principu zrcadlit vesmír? nazvala bych tu mašinku jinak než DNA počítač:-) ale to je samozřejmě moje poznámka na okraj:-)

moc pěkné, L.

Mám tyhle ujeté ráda. Staré moudro... překládám si pocity...

Nejvíc ty kameny. Chodím lesem a všade v remízcích zídky z kamení sesbíraného z pole. Po Němcích. Přidáváme ty své hromádky, lezou ze země, neptají se.  Po každé hluboké orbě prostě jsou...mám je ráda, vozíme si je domů a stavíme zídky...   

DNA počítač? 

Chytré, kultivované básně s osobitým /dů/vtipem a rukopisem... zaujaly m.j. termosky s krví /zas si říkám, proč to nenapadne mě, zdravotnici? :-)/ a trochu závidím, ale hlavně přeju ...

V Zítra se po potkáme je to po navyše, či nie?

Najviac ma oslovila prvá, nabudila moju vlastnú predstavivosť. Pri prvých dvoch oceňujem aj hojnosť daktylov, dávajú veršom istý rytmus a farbu inak všeobecne fádnejším odtieňom mnohých voľných veršov a prozaických textov. 

Ano. POEZIE*

Báseň mě zaujala. :)

paráda, jako vždy. tip.