Bobří kasíno

Náraz byl prudký a nečekaný, tělo Joea Howarda proklouzo skrze přední sklo terénního jeepu jako nůž máslem a anonymním umělcem narychlo vymodelovaná busta ozdobila tmavý, červeně se zbarvující asfalt. Dolní část kdysi životem kypícího šerifa zůstala na svém místě.

Duše se reinkarnovala do nepatrného embrya vodního hlodavce.

Starý bobr: alfasamec místního bobřího klanu se pohodlně opřel o pařez, který před nedávnem býval stromem, než ho svými lesklými řezáky poslal nemilosrdně napříč silnicí, jež protínala jejich zaniklé loviště a v meditativní, nehnuté póze pozoroval zánik hlavního zdroje zla.

Takto dramatický skončil příběh, jemuž předcházela nezáživná, pro bobry však životně důležitá, epizodka:

Bylo, nebylo

Šerif Joe Howard svolal poradu.

Dospělo se k rozhodnutí, že na nedotčeném místě vyroste kasino.

O vysušení bobřího údolí se ani nemuselo hlasovat, stačilo unizóno souhlasné zamručení všech přísedících: vítězství síly a peněz opět slavilo úspěch.

Druhého května nastartovaly všechny technické stroje, buldozery i dodávky plné dělníků motory a rozjely se směrem k bobří hrázy, jejíž konzistence zabraňovala plynulosti vodního toku a umožnila zaplavení údolí vodou. Tři, čtyři dynamitové nálože tento problém vyřešily.

Smrt několika bobřích rodin nikdo neřešil...; opravdu nikdo?

Dva dny nato usedl Joe Howard za volant svého jeepu, nepoutal se: tady by se jen každý smál, a rozjel se obhlédnout počínající stavbu.

Na to alfasamec čekal, zuby ostré jako břitva počaly ztenčovat vzrostlý strom, který po chvíli dopadl přesně přes silnici, a to v nepřehledné zatáčce…, a vskutku, bylo to nečekané!

Dramatický úvodní vstup o dokonání pomsty od nevinných tvorů mohl nastat.

Stavba kasina se zastavila; stavba bobří hráze se rozjela.

A tak, milé děti, měla všechna zvířátka v údolí svatý pokoj.

Do doby než bude do úřadu uveden nový šerif.