Cesta

Tou cestou..

bílou a svádivou vydám se dálky,

tam, kde se nebe snoubí s oblohou.

Rybníky, jak navlečené korálky

už třpytivější být nemohou.

Dýchám a noha nohu střídá,

do rytmu mi srdce tepe,

písek pod nohama zpívá

píseň, jež vůněmi kvete.

Nad vysočinou mraky líně plynou,

slunce se na nich houpe zářivé.

V hlavě nic není, jen sladké snění

a zlaté spirály se točí bláznivé.

Ztratila jsem se v prostoru a čase,

jsem cesta, jsem voda, jsem tráva svěží.

Starosti zmizely v zeleném lese,

jen ptačí trylky tu se mnou běží.

Tou cestou...

Vydám se včera, zítra, dnes,

je pouze srdce, dech, trasa

a pes...