Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seKrajina s lidmi, nesignováno
Autor
Rivka
Jdem. Zatím. Už.
V řečištích dmou se
stíny kostí.
Strach, včerejší zběsilosti host,
nás kráká za vlasy.
Jdem. Zatím. Už.
Ach tisíc láter, ještě rádi
táhnem jak rorýsi.
Zima nám šije kabát.
Oroduj za nás, Kryštofe!
Oroduj za nás, hopsa hej...
až budem zase z letu ptáků hádat
a ptakopravcům
z jater
23 názorů
Vždy jsem byl podezíravý k autorům, kteří mají ambici hodnotit svět. Zčásti proto, že se to většinou nedaří, neboť vidí jen tolik, o viděli či vidět chtějí, a zčásti proto, že k tomu sám nenacházím odvahu. Ty tu odvahu máš ruku v ruce s pokorou.
ALOHA: Vůbec se nic snad... jenom se mi to prostě velmi zalíbilo :)
Karpatský knihomoľ: :) a dík.
Karpatský knihomoľ
28. 03. 2020Aká to krajina! V háji nerástla, z neba nespadla, ty si ju našla.
nor too low, because the yellow sea foam would soak his feathers..
Zmazala som to, pretože som v tom videla syndróm;) Teraz sa ale na seba hnevám, že som kazisvet básne. Prepáč mi
ALOHA: !!! Játra cirhotika skrývají temná tajemství...
Danny: Jo, já jsem vždycky oblibovala vrstvení :)
Gora: Je to velmi stará krajina... Skoro by se až chtělo říct neměnná.
Thx all:)
Drsnějšími výrazy mi připomíná "modlitbu" Columbových námořníků:-) za přežití... parádní.
B.Ezejmenij
27. 03. 2020see you láter. Hutné, dusivé.
krajina lysá sa nedá prečítať, ale z vtáčieho pohľadu neuniká
a ja čítam Tvoje riadky znova s opojeným dychom cirhotika*