krizová intervence

Pojem krize v novozákonní řečtině popisuje skutečnost, která není pouze stresující, nebo frustrující, ale do značné míry je také úlevná. Krísis je zvláštní - v pravém smyslu slova posvátný okamžik. Jde o chvíli, kdy je po únavném a mnohdy vleklém procesu přetahování mezi obhajobou a obžalobou konečně vynesen rozsudek. A ať už je to rozsudek v náš prospěch nebo neprospěch - je nyní každopádně vynesen, je hotový, věc je uzavřená a jasná. Krísis je momentem, ve kterém nám lékař sděluje diagnózu, okamžikem zlomu, kdy končí období nejistoty a pochybností a my najednou víme, na čem jsme. Krísis je protnutím cílové rovinky závodu, na který jsme celou sezónu trénovali a teď jasně a měřitelně vyšlo najevo co v nás je, nebo není. Krísis je okažikem prasknutí vředu, ze kterého vyteče všechno to, co se dlouhou dobu hromadilo pod povrchem. Krísis je ale také chvílí, ve které se objeví cosi vzácného a krásného, o co jsme dlouho usilovali. Jako otevření truhlice s pokladem, který jsme po letech pátrání vykopali. Krísis většinou není příjmená, může být velmi překvapivá, může být čárou přes rozpočet - a přesto přináší úlevu. Vyšlo to najevo / je to nepopiratelné / vyjasnilo se / pročistil se vzduch. Teprve když máme  světlo můžeme (znovu) sdílet společný svět. Teprve když vidíme, s čím vlastně pracujeme, můžeme s tím skutečně začít pracovat. 

V čase krize vychází najevo cosi o mně samotném - o mých hodnotách, návycích a zlozvycích, o mých tendencích, o mém nitrném nastavení, o mých možnostech a mezích, o tom, k čemu se utíkám, kým vlastně jsem. Odhaluje se (apokalypsis), jak je tomu s mými nejbližšími vztahy:  k partnerovi, k dětem, k rodičům, prarodičům, přátelům, sousedům, bližním. Tomu je dobré věnovat pozornost především (s tím se totiž dá nejlépe pracovat). Ale odkopávají se a vyvstávají teď i všichni ostatní. Vychází najevo pravda o lidech v našem okolí, něco málo zobecnitelného o našem národě a dost o těch, kteří jsou v jeho čele (a tedy i na očích). A v neposlední řadě stojí za to registrovat poprask vředů a otevírání truhlic s poklady v zahraničí. 

TLDR: právě teď stojí za to dávat takový pozor, jako by šlo o vyhlašování výsledků světa. Můžeme m.j. zahlédnout, co funguje a co nefunguje, co má a co nemá budoucnost, jaké ovoce nese ten který myšlenkový (či bezmyšlenkovitý) přístup, světonázor nebo směr. 

Jasně - toto vše bylo vidět i dříve, v okamžiku krísis je to ale mnohem patrnější a přístupnější většímu okruhu lidí, než jen vidoucím. Až krize pomine, ruch každodenního života zase zvedne prach ve kterém se nyní zřejmé obrysy věcí začnou znovu ztrácet a rozmlžovat. Tak hleďme!