Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seBásně 2
Autor
zeleda
Přátelé, opět vkládám pár básní z mé vzpomínkové knihy Návraty. Tyto básně jsou staré něco přes padesát pět let. Ale pochopitelně dám taky něco nového. Příště.
%20-%20kopie%20-%20kopie.png?rnd=5866261530144836)
Zvon
Hlas zvonu tiše šumí,
jak řeka, tekoucí pod námi.
A nebe démanty je poseté.
Jsou tak blízko, tak blizoučko,
že stačí zatřást tím nebem
a sesypou se ti k nohám.
Chtěl bych mít tak dlouhou paži
a zatřást jím,
abych ti mohl dát
kousek toho démantu do vlasů,
které mne šimrají ve tváři.
Poznal jsem život
Poznal jsem co je to štěstí
A bylo mi krásně
Poznal jsem co je to krása
A začal psát básně
Poznal jsem co je to Láska
A začal jsem žít
Poznal jsem co je to život
A přestal jsem snít
Cestou do ráje
Den umírá
A ve tvých plavých vlasech
poletuje sen.
Hladí mě po tváři
A bloudí po tvém těle
Utápím oči
V teple tvého úsměvu
své hořící oči,
co objevují cestu
do ráje
7 názorů
Přemku, prohrábni archiv a pochlub se mládím. V tento blbý čas je to balsám na duši. Díky.
Honzo díky za milé, křehké, zářivé verše, které promlouvají, jak zrozené včera nebo dnes. Asi vytáhnu šuplík a nějaké padesátileté vytáhnu také. Podívám se, jestli jsem měl podobnou fantazii, která zraje.
Jo, děvče, já si stejně myslím, že jsem měl v mládí víc fantazie i tvůrčí invence. Co dělat. jak člověk stárne, tak už to obvykle není ono.