Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Vášeň

16. 04. 2020
3
13
719
Autor
Govrid

 

 

 

Vzplál můj oblek – shořel.

Nemám šaty.

Nahý k hoře stoupám;

krásy hledat.

 

Sňal jsem na zem kosti

a k snům se dal.

Bez nich stažen z kůže,

vím, že jsem půl.

 

Srdce předám hlavě.

Zcitované!

Sukně hvězdám svlékám:

Étericky.

 

Něhu v nervech cítím.

Netoužebnou.

Přitom stavím z anchu

mauzoleum.

 

Kde čas zbarvil zbytky

z torza mého.

V lidský život splynou.

Jako urna.

 


13 názorů

Govrid
30. 04. 2020
Dát tip

Děkuji. :)


Ve Ron
22. 04. 2020
Dát tip Govrid

Dávám tip za myšlenku a způsob samotného pojetického pojetí.

V toku textu trochu drhne. Ale stojí za povšimnutí.


Govrid
19. 04. 2020
Dát tip

Děkuji. :)


Entropia
19. 04. 2020
Dát tip

Přes nedostatky formy tip, "netoužebná něha" seká pocit za pocitem "srdcem v hlavě". Tou úsporností báseň působí jako žebřík do nedohledna


Gora
17. 04. 2020
Dát tip Govrid

Govride, dovolím si vložit odkaz ke studiu veršologie, k němu několik rad od skvělého autora vázaných veršů Miroslawka:

http://www.versologie.cz/cvicebnice/txt_pruvodni.php#daksb

Trochej (=SW)

Na silných pozicích (S-pozicích) verše jsou preferovány přízvučné slabiky, na slabých pozicích (W-pozicích) nesmí být přízvuk víceslabičného slova.

Jamb (=WS)

Na silných pozicích (S-pozicích) verše jsou preferovány přízvučné slabiky, na slabých pozicích (W-pozicích) kromě první nesmí stát přízvuk víceslabičného slova.

Daktyl (=SVW)

Na silných pozicích (S-pozicích) verše jsou preferovány přízvučné slabiky, na W-pozici nesmí být přízvuk víceslabičného slova, na V-pozici může být přízvuk jak jednoslabičného, tak dvouslabičného slova, ale musí být zároveň splněny podmínky, že sousední pozici předchází mezislovní předěl a následující pozice je obsazena přízvučnou slabikou.


Govrid
17. 04. 2020
Dát tip

Zdravím, děkuji za tak obsáhlou kritiku, já mám rád vázaný verš a někdy se snažím hledat rýmy tak, aby to neovlivnilo celou báseň..., snažím se dát více prostoru myšlence a někdy i nevědomky, jak říkáš. Ve škole jsme poezii měli pouze na základní škole - takže jenom obecně, tím chci říct, že se mám ještě co učit a spoustu toho o poezii nevím, o těch gramatických rýmech jsem si to myslel, ale vážně to není na škodu? Přeju krásný den.


safiáne ano, je to tak jak píšešeš, jen poznámka, reagoval jsem na původní verzi básně.


Safián
17. 04. 2020
Dát tip

Radovane, vím, že se názor na rýmování podobný tomu tvému často vyskytuje.  Uskutečněný ho ovšem vidíme velmi zřídka, protože je velmi náročný na spád a celistvost verše a dovolí si ho jen (kolik takových bylo ?) školy s velkými nároky na techniku a výjimečnost verše.


Safián
17. 04. 2020
Dát tip Govrid, Gora

Mně tato báseň (i většina tvých předchozích) připadá pozoruhodná. Svědčí o silném básnickém názoru, který se (možná i nevědomky) dere na povrch. Je to poezie mužského principu, netone v sentimentu jako vůdčím principu, nedojímá se. Naopak, svůj existenciální svět a pocit z něj buduje postupně pomocí obrazů, kde každý má  svůj samostatný obsah i citový náboj, svou stručnost i výmluvnost.  Stručnost je podtržena lapidárním trochejským veršem.  Tak lapidárním, že dva vložené verše v českém jambu (A k snům vyplul / vím, že jsem půl - které lze ve znacích přepsat  - X - X / X - - X) tvořící zároveň rýmovou dvojici, působí přes veškerou konstrukční správnost ( a přes velkou vstřícnost českého vázaného verše, který velmi dobře snáší i polymetrické kombinace) díky znásilnění přirozeného přízvuku cize. Ale to je pouhý dílčí nedostatek.

Pozoruhodný je i způsob rýmování. Vázaný verš se samozřejme obejde bez rýmu. Ten je z hlediska existence až velmi pozdním vynálezem. Přesto autor rýmuje, volí však rýmy na samé hraně normativní přípustnosti. Od jednohláskové asonance (torza / urna), přes jednoslabičný souzvuk (zcitované / černé), který nedosahuje požadavku na dvouslabičný souzvuk u českého ženského rýmu, po tzv, nedokonalé , souhláskově nepřesné, dvouslabičné rýmy (např. na zem / stažen). Nedokonalý souhláskově nepřesný - je pouze technický termín, nic nevypovídá o kvalitě rýmu. Toto lakonické rýmování dobře odpovídá krátkému rozměru a lapidárnosti verše.  Co bych  ještě vytknul vedle výše zmíněného jambu a jeho rýmu? Snad závěrečné opakování (Jako urna). Je to cizorodý prvek. Báseň přece končí krátkou oznamovací větou. Recitátor by musel tuto větu oslabit, kdyby ji chtě ještě 2x zopakovat. I tak by působila divně.

Znepokojilo mě básníkovo ujištění, že se vyhýbá gramatickým a absolutním rýmům. To svědčí o nákaze (jak časté!) z jisté poučky o rýmování, která do technického výčtu rýmu připletla jejich (zcela nevhodné a nepravdivé) hodnocení kvality a ztotožnila tzv. gramatický rým zcela bezdůvodně s čímsi nežádoucím.  Kdyby místo toho zavedla pojem "pitomý rým" (rým, který autoři ze strachu před tím gramatickým často užívají), byla by určitě o hodně blíže pravdě.


Govrid
16. 04. 2020
Dát tip

Děkuji,trochu jsem si ji zpracoval. :)


ok, taky to tak někdy dělám, ať se daří


Govrid
16. 04. 2020
Dát tip

Zdravím a děkuji za kritiku, některé nejsou zase takové, to souhlasím, ale snažím se moc nepoužívat gramatické rýmy nebo absolutní. No a někdy se i vázaný verš rýmovat nemusí.


Ahoj Govride. Vázaný verš chce kvalitní rýmování. Tady mi přijdou některí verše ne úplně zdařilé.

Třeba:

šaty -krásy, zcitované - černé, torza - urna

mnohdy nestačí jen shoda posledního písmene nebo slabiky


Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru