Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seKrátký sen o cestě k horám
Autor
Viviana Mori
Věnováno památce malé velké duše
* 1.11.2007
+ 19.1. 2018
(Kritiku přijímáme, jsme naprosto srovnaní a děkujeme snům a múzám)
spalas mi v autobuse na klíně
hladila jsem tě po hlavě a z recese zpívala
balady o vynechání dechu
přemíře slin
o tom žes byla všechno /všecičko
a nikdy si za sebou nezamkla dům
v tom snu bylas klidná jak dlouho ne
jelas se mnou mezi hory dobrovolně a s důvěrou
spojem bez čísla
- krásně jsme to ošidily
řidič nic nechtěl kromě slibu
že se hned nerozpustím nadšením
/jo
zase tě vidím
plnou a kulatou a nic tě nebolí
kocháme se výhledem
benzínka
džus
pak znovu složíš hlavu ke mně do dlaní
přesně takhle si pamatuju
mnoho starožitných dní
spíš pořád stejně s úsměvem na celou půlku tváře
nezlob se
ale vrtáš mi v hlavě už pár let
teď už se můžu ptát
jsi teda šťastná a víš kam máš jít?
už držíš znovu pohromadě tak jak jsme tě
s mámou a tátou znali?
už tě nemusím sešívat a sbírat tvý polámaný nohy
z prken podlahy?
už se nemusím bát tvých očí?
už se nezlobíš že jsem tě učila bojovat
proti světu který tě vychoval a při všech chybách měl moc rád?
je tady zlatý hřeb světa a smutku
nemůžu uletět dál než do sebe
a jako tisíc lidí přede mnou
se topím v ušmudlaných vláknech
mockrát ti děkuju za tuhle cestu autobusem
nebyla lepší možnost jak mi říct
že nikdy tak úplně
nezastavíš srdce
dokud máš sílu vidět hory
skrz všechny moje sny
7 názorů
Děkuji hrozně moc všem, zrovna u této věci jsem váhala jestli ji vložit, tak jsem docela mile překvapena za tak pěkné komentáře.
Marku, máš pravdu, je to věnováno Mumu :)
Ještě jednou dík, vážím si toho
To je věnováno Mumu?
Moc zde nepíši a tipy nedávám. Ale Tebe čtu. Čtu, protože se v Tobě skrývá přímo gejzír pocitů, které umíš velice umně poskládat. Je cítit rytmus i tok Tvých myšlenek. Na Tvé tvorbě obdivuji především to, že umíš své nejniternější prožitky podat způsobem, kdy je mohou sdílet i ostatní, protože si v nich najdou ty své. To je umění...
Velmi osobní a přesvědčivé. Jen na okraj, a to je u všech tvých básní, skvělý cit pro rytmus, já to pro sebe nazývám rytmický rým, kdy u volného verše mám pocit, jako by šlo o verš vázaný, jak krásně do sebe verše zapadají.
taky nezamykám... co kdyby přišli návštěvníci, no?
jinak se tiše zase odplížím...
blacksabbath
01. 05. 2020ani nevím co říct...abych nenarušila ten sen.......děkuju, že jsem mohla jet s vámi tím autobusem......hluboké, silné, ze srdce.....*/************************