Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seZrnka v mýdle
Autor
Báseň_roku
V nízkém slunci podvečera
které zírá do dvorů
taťka smýval prach
v otřískaném lavoru
Ještě teď cítím to mýdlo
se zrnky písku v povrchu
jak škrábe na kůži
Tak se myjí muži,
malí musí pod sprchu
Na dvorek pod ořech
vynesu štokrle
a do lavoru vodu naleji
Svým synům nemůžu říct přesněji
že už jsou velcí kluci
a že je mám moc rád,
než slovy: „Tak svlíkat, do pasu
a umývat“
Táta už není
Ale v podvečerním slunci
ve svých klucích
jej tu vidím stát
16 názorů
Posoutěžní podoteky:
Zrnka v mýdle
Báseň pěkná rozvíjením obsahu a celkovým sdělením, ale velmi nejistá z hlediska vlastní básnické práce. Autor deklaruje, že je ve volném verši, přitom se jedná o velmi proměnlivý vázaný verš, který občas přes všechnu toleranci, kterou česká metra, dovolující různé vzájemné kombinace, poskytují, zní občas neuspořádaně.
Radovan Jiří Voříšek
30. 06. 2020Myslím si, že autor upřednostňuje rýmování, že jej nějakým způsobem svádí.
Kdo ví, jestli by si na volný verš troufnul. Já cítím, že i vzhledem ke staré a zemité vzpomínce se nechal do rýmům vtáhnout.
Možná škoda toho rýmování, líbilo by se mi bez něj. Ale - zabrnkalo na jemnou strunu, na nic si nehraje...
Hlas
Omlouvám se za to chybné řádkování, nevhodně jsem vložila.
Radovane,
jsem nad ukazovacím zájmenem přemýšlela, ono je to u mne tzv. jo i ne. Třeba autor větší důraz klást chtěl, teba se mu lépe oddělovala minulost od přítomnosti? Oba způsoby vnímání mají své.
Hezká ukázka k tématu je u Můřina haiku o vůni marmelády, najdu...
Zde je celý text obsažnější, nekategorizovaný na způsob např. právě haiku, a tudíž více prostoru pro možné nuance.
Za sebe jsem chtěla říci, že se mi varianta nezdůrazněného přechodu četla rovněž dobře.
Radovan Jiří Voříšek
30. 06. 2020taky si myslím, že to zájmeno "to" je zbytečné
autor asi pospíchal, aby něco do soutěže narychlo složil
Ještě teď cítím to mýdlose zrnky písku v povrchu
Zkus se i takhle, jestli chceš.Hlas
Milý autore, omlouvám se ti, že jsem dal nakonec před očistou přednost Pozvání na pivo. Už to nikdy neudělám. Spokojíš se alespoň s mým čestným diplomem? (úsměv)
Opravdová a na nic si nehraje. Mám z básně prima (autentický) pocit. Bravo!
Líbí se mi ten iniciační přechod - že rosteme pořád jako křoví, kolikrát, a přitom už dávno strom :) - skvělej taťka.
Ten konec pro mě ne, slzu mi z oka nevylomíš - mám ji už v tom úsměvu u svlíkání :) moc ráda jsem četla.