Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte se66
Výběr: Gora, atkij, egil
01. 07. 2020
18
5
1121
Miluju tvoje slzy.
Jsou pro mě a ty to víš.
Abych je do sebe vetřel, o sebe zabil.
Jestli přestanou, budeme dál.
Když vidím perly, myslím na kradení dětí.
Žena leží na stole, maskovaní sběrači jí rozříznou břicho,
vyjmou perlu, zašijí ženu a nechají ji probudit se
do prázdna a bolesti, která usíná
pod tišícími léky a drží nejmenší
slzy hluboko v moři – tam, kde nic nemá barvu.
Myslím na to, že rakovina je nový život,
do kterého se tělo dokáže zamilovat.
Tělo se přibližuje
neznámé zdi, dům,
co se nechce nechat strhnout
záchrankou do protisměru.
5 názorů
Jestli přestanou, budeme dál. Symbolické. Promiň, ale víc než autorovu exhibici v tom nevidím
na mě je to kruté příliš - ale ty víš, proč a jak píšeš :) četla jsem víckrát - a vůbec nepomohlo. Ale ta krutost je moc dobře napsaná - dám si na tebe pozor
drsná, krutá, jako otevřená rána a v ní sůl...
Odtud jsem četla se zatajeným dechem...
Když vidím perly, myslím na kradení dětí.