Tanec

Tanec

tvůj tanec strachu je nepředvídatelný
za širokými rameny vylekaný malý kluk

je ulevující nebát se sám
(i když se každý bojíme něčeho jiného)

"kdybys mě opustila, tak snad umřu"
a pak potichu do tmy vyjmenovaváváš mé vlastnosti
(stud, duševní odkrytí, před muži to kdysi bývalo nebezpečné, bude to teď jiné?)

"bojim se, když jsi ostrá
bojim se, když jsi přísná,
tvoje hranice,
tvoje hrdost
tvoje morálka,
jsi to nejlepší, co v životě mám, evangelíku"

a to jsem si v životě vždycky tolik přála být femme fatale!
vášnivá carmen, nespoutaná, dlouhovlasá, emancipovaná intelektuálka s velkýma kozama
psala bych básně (které by se četly a prodávaly)
povyšovala bych se nad ostatní
a byla bych sama, tak strašně sama

z té čiré nečekané lásky mi po chvíli utečeš na druhý břeh
přesně tam, kam už nedosáhnu

na prvním břehu řvou ptáci,
oči upřené na bílý, nehybný strop
na parapetu připravený stillnox

zase si mě o kousek předběhl