HMAT

Ne nejsem uražený, nemusíš se omlouvat. Je zajímavé co jsi v té básni našel. Nepíšu je z cílem nějak zapůsobit. Prostě jak se cítím v danou chvíli, tak to přenesu na papír. Nechci se nechat něčím při tvorbě znásilňovat. Někdy je to drsné, no asi vlastně většina je taková syrová. Jsem rád že ti stojím za přečtení. A že tě moje psaní zaujalo. Nějaké literární weby moje psaní nedokázalo skousnout a po několika upozorněních mě prostě vyhodili. Čau měj se fajn

Ne, já to nemyslel jako urážku. Myslel jsem to tak, že mi tvoje texty připadají někdy jako natolik zvláštní tok, který jako by vznikl z nějakého neobvyklého způsobu vnímání řeči... že můžou působit nějak vychýleně, a zároveň že můžou mít velmi blízko ke genialitě nebo něčemu podobnému, co neumím vystihnout (genialita je samozřejmě extrém, kterým jsem tě taky nechtěl urazit). Zkrátka z nich mám pocit, že dokážou skrze zdánlivě nelogický proud vyjádřit cosi podstatnýho, třeba nějakou deformaci, která je ale reálná, je součástí světa. Možná ty texty působí jako bezkoncepční, až sadistický chrlení, ale přijde mi, že je v nich něco víc, a mají takovou zvláštní tragikomiku, která, podle mě, taky něco reálnýho vystihuje... Jsou osvobozené od naučených vzorců, klišé, a přijde mi, že stojí za pozornost asi hlavně tím, že... si na nic nehrají. Což jaksi není málo. Ale přečetl jsem zatím jen nějaký zlomek z toho, co tu máš. Třeba to časem uvidím jinak. A opravdu jsem tě nechtěl nijak urazit. Omlouvám se.

Nevím jestli to mám brát jako urážku nebo urážku. V hlavě mám asi něco v nepořádku, genialita mě těší to samozřejmě. Zajímavý postřeh mám nějaké diagnostikované duševní nemoce a poruchu řeči taky, ale ta spíše souvisí apíše s tím duševnem.

Tvoje texty jsou zajímavý, něco mezi afázií a genialitou, což obojí jsou jen přibližná slova, protože vystihnout to nedokážu. Způsob osvobození, distanc od svědomí, něco takového.