Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seBok po boku
Autor
Čudla
Polož svou hlavu
na mou hruď,
uslyšíš tlukot
mého srdce
Přitiskni své rty na mé
a ucítíš, že jsem
do tebe blázen
až po konečky prstů
Překročili jsme bod
ze kterého není návratu
Jsme výš než mraky
na obloze.
Vím, že k sobě patříme
když ležíme bok po boku.
8 názorů
Evženie Brambůrková
28. 07. 2020To jsi celý ty, pořád s hlavou v oblacích. :-)))
blacksabbath
26. 07. 2020krásné, krásné, krásné......*/**************************************
Určitě je lepší mít v prstech bláznění po milované osobě než artrózu... (jen pokus o humor)
Radovan Jiří Voříšek
26. 07. 2020Říkám si jestli nejsou navíc zájmena - v první sloce - svou, mého - protože je pochopitelné komu hlava a srdce patří
v dalších slokách podobně
"do tebe blázen" a "bod ze kterého není návratu" mi přijdou často používané
jinak souhlasím s ostatními komentátory a ty mé řeči o zájmenech jistě nemají v zádech váhu obecné pravdy, protože na druhé straně kus poetiky
Petr Svoboda
26. 07. 2020Ty jsi permanentně zamilovaný milý Čudlo. /*