Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte se" Dovolená "
Autor
Umbratica
" Dovolená "
Mlha - postavy v bílých pláštích
já v nemocniční košili...
Do nosu odér chlóru praští
z té bílé možná zešílím :
kachličky - stěny - povlečení
čela pojízdných postelí...
Z domovů náhle odvlečeni
jsme obdrželi ortely
a naše letní "dovolená"
je tlustým škrtem v diářích
Co dělat ? Kleknout na kolena
modlit se ať se podaří
zítřejší těžká operace ?
Tam venku chodí do práce
ti mezi něž se chceme vracet
a ne tu "líně" utrácet
čas na který se každý těšil
celý rok stále v zápřahu
- Narovnat kosti kůži sešít
namotat obvaz na dlahu...
"Už bude dobře uvidíte
kolik týdnů to zabere..."
Bílé postavy v slze slité
svatozář mají - některé
Ranní úklid
Ať venku šumí nudný déšť
a nebo nadšení ptáci
vítají vzácné sluníčko
ráno má sólo mokrý hadr
a chlór
desinfikuje myšlenky
ničí zárodky poezie
v mozkových závitech
Horizontální těla
kanylou trvale připevněná
k vertikálním kapačkám
udržovaná při životě
umí už jenom přežívat
každý se vžívá do své role
určené scénářem diagnóz
část nahrazuje celek
a tak z nás nakonec zbývá
"ta noha" - "ta pánev" - "ta sešitá hlava"
Co v tomhle pokoji se slovy
která by zůstala neurčitá
subjektivně by zkreslovala
standardní prognózy
zpochybňovala tvrdá fakta
jakož i učenou latinu ?
20 názorů
Lyryku,
díky za tip a za zeptání. Už je lépe. Budou mi ale ještě vytahovat z nohy dráty a šrouby, takže mě čeká druhá operace.
zeledo,
děkuji za přání. Moc velká pohoda to zatím není . Třikrát týdně jezdím do nemocnice na rehabilitace, teď už se učím chodit bez berlí, ale šourám se takto jen doma a po zahradě. Do ulic bych se zatím bez berlí neodvážila.
Netradiční téma, u tebe tradičně moc pěkně ztvárněné. Přeji už jen samou pohodu.
Štírko,
moc děkuji za přání. Po dvou už chodím, nebo lépe řečeno : šourám se po dvou s pomocí francouzských holí. Ale ujdu už kolem dvou kilometrů, tak už je to veselejší.
Marku,
inspirace by bylo v nemocnici dost. Nejsem si ale jistá, jestli je to atraktivní prostředí pro básně. Pro televizní seriály - to ano, ale pro poezii? Raději se budu chovat tak, jako bych ani žádné zdravotní problémy neměla.
blackie,
mně se pořád zdá, že se zotavuji moc pomalu, ale od doktorů a rehabilitačních sester slyším, že jsem na tom prý líp než jiní. Tak jsem vděčná a snažím se hlavně nic nepřehnat.
Diano,
moc ti přeju, ať všechno dobře dopadne. Já si nemohu na péči doktorů ani sester vůbec stěžovat a přeju i tobě, ať se v nemocnici setzkáš jen s dobrými lidmi.
Drzim palce i pesti... at se navrat k dvounohacum podari se vsim vsudy a co nejdrive !!!
Čtu Tě rád, Alice, což víš. Držím palce, ať jsi opět zcela fit... A přeji Ti o poznání příjemnější inspiraci - byť i tuto jsi zpracovala s bravurou, nadhledem, humorem a pokorou...
Hezký víkend, pokud možno...
...když to tady tak čtu....asi ani ven nevyjdu.....už je vás tady dost.....tolik z vás je nemocniční host....mně to zatím spraví mokrý hadr na hlavu......nutno říci...."sakra dámy, vy máte odvahu"...... Tak ať se vám rychle hojí kosti....všech bolestí ať vás bílé pláště zprostí.....................................:-):-):-)
Také mě to čeká za měsíc operace. Ale po přečtení tvého díla se tam skoro těším na "bílé postavy v slze slité" a na jejich svatozáře. A díky tobě už vím, jak se budu jmenovat - ta levá kyčel :-)))
Goro,
když jsem tyhle básničky psala, myslela jsem i na to, co na ně řekneš ty, která popisované prostředí znáš nejlíp. Potěšilo mě, žes je ocenila.
Přeju ti brzké uzdravení.
Se mnou to bude komplikovanější. Mám nohu zlomenou v kotníku a mám v ní dva šrouby a dráty. Ráda bych slušnou chůzii zvládla do října, ale zatím se sunu o francouzských holích jako hlemýžď. Ale beru to pozitivně : dneska je to už o dost lepší než to bylo v půlce července.
Říkala jsem si, co je s tebou. Bude už jen líp /jsem taky po úrazu, ale daleko menším:-)/. Ztvárnila jsi své postřehy dobře, i z pohledu zdravotníka "ta sešitá hlava" - tou se pacient skutečně stává, bezejmenný, pro rychlý nástin diagnozy.
Fusky,
díky. Dneska je lépe , než bylo včera a zítra snad budfe lépe než je dneska. Jde to ale strašně pomalu.
Aleši,
pozdravuji se, snažím se. Ale dojít od parkoviitě do knihovny pro mě pořád znamená velký sportovní výkon.