To je život

Někdo dal dobrý podání a trefil mě přímo do hlavy, dostal výhodu a já tušila, že moje hra, tím končí. A všichni tleskali, nevím, jestli tomu, že mě někdo zabil tenisovým míčkem, nebo tomu, že můj soupeř vyhrál, vlastně, když jsem ztratila vědomí a sebe, po té ráně do hlavy, přišla jsem i o rozum, kdo vůbec byl můj soupeř a proč jsem s ním hrála, když jsem tenis nikdy neuměla, vůbec netuším, kdo mohl být tak krutý a zabít mě i se všemi mými krásnými vzpomínkami, s tím co jsem všechno prožila, kdo mohl udělat to nejhorší, co jde...a vlastně mě tak napadá, vždyť mě se ulevilo, jen teď nevím komu mám poděkovat za svojí smrt, tak moc bych si chtěla vzpomenout, kdo to jen byl, kdo jen mě to mohl zabít, mohlo by mi to být jedno, ale není, jsem mu vděčná, ale kdo je ten komu všichni tleskali a děkovali, kdo to jen mohl být, začíná se mi něco vybavovat, ale jen vidět tu tvář, spatřit jí, to snad ani není člověk, kdomě zabil...to je...

To je život!!!