sousoší

V Zenu (stejně jako v taoismu) je oddělenost jednotlivých věcí iluzí.Velké a malé jsou různá pojmenování pro jednu a tu samou věc. Tatže to má i symbolickou rovinu. Ale nenašel bych ji nebýt Můry 73, nevěděl jsem, že Kalvárie je poutní místo. Malý kamínek i velké sousoší mají stejný smysl. Jen pro zajímavost, výrazem smysl překládá uznávaný sinolog R. Wilhelm slovo Tao -jedinnou opravdovou skutečnost. Dá se v tom hodně moc najít,  prolnutí křesťanství a Buddhizmu (pomocí japonského haiku mluvíš o křesťanském objektu, spojení historie a současnosti (kalvárie zastupuje historii kamínek současnost). V mých očích to je mimořácné haiku.

Život proti smrti. Tip.

Jo a taky tím netvrdím, že je moje verze lepší. Je to jen moje "pletení košíků".

Já se takhle (možná drze) omlouvám se Jitce učím na cizím haiku. Především mi přišlo, že by tomu slušelo zbavit se slovesa, trochu mi vadí i spojení "lebky leží" dvě le ve slovech za sebou, určitě to není žádná chyba, ale nějak se mi ty dvě le za sebou nelíbí. A když jsem se zbavil slovesa potřeboval jsem se dostat zpět na 7 slabik. V blízkosti mi přišlo i hodně všeobecké,  řádek se sedmi slabiky mohl být konkrétnější. Tím netvrdím, že to má Jitka špatné. Je to i tak fantastické.

Pavle, líbí se mi Tvé přemýšlení nad texty, tady ale dotaz, v čem je ten plácek pro text důležitý? Jaký význam přibyde v haiku, když plácek přidáš?

Co třeba takhle:

sousoší Kalvárie

na plácku poblíž lebky -

putovní kamínek

Líbí se mi to víc bez slovesa, nebyl jsem tam, ale myslím že tam byl materiál na to, abys byla konkrétnější (použil jsem plácek), řez vnímám za lebkou, když tam dáš pomlčku, nemusíš měnit font.

abych se oreintovala....neznaje co to je ....sousouší Kalvárie....no co už.....vygůglila jsem si že....na vyvýšeném podstavci stojí kříž s ukřižovaným Kristem, dole po stranách kříže jsou dvě menší plastiky – vlevo Panny Marie Bolestné a vpravo svatého Jana Evangelisty. Obě sochyvzhlížejí vzhůru ke kříži...u paty kříže leží plastika lebky.....a tak se přidávám svým pochopením k Můře73....TIp a dík....jsem zase chytřejší

Jitko, slovo „svědek“ asi nepatří k těm nejvýstižnějším a nejpřesnějším, „účastník“ či „viník“ by se hodilo nesrovnatelně lépe. Jestli mi na tobě něco vadí, tak je to možná až příliš razantní styl jízdy ne nepodobný Elišce Junkové. ;-)

Kočkodánku, zřejmě nějaká telepatie:)) Dneska jsem byla svědkem dvou havárií. Ale zase asi bez krve. Vypadalo to jen na plechy. 

Můra73, děkuji za podobný  úhel pohledu. Potěšilo mě to:)

Silene, děkuji Ti také a zdravím:)

Gora, děkuji za osvětu. Prima:)

poutní místo/putovní kamínek, který na sebe svedl pozornost od precizně zpracovaného náboženského motivu. Zajímavý postřeh.

Já zrůdňoval původní variantu:

Au! – „havárie“

na leb spadla traverza

krve pramínek

Nemám moc času, za pět minut už zas někde jinde. Tak se omlouvám, že nereagují komplexně. Pavle, ty mě správně navádíš, myslím, že jsi k haiku blíž, než si myslíš, či dáváš najevo. Ano, asi by bylo dobré tu situaci o vteřinu posunout zpět. A místo slova "nalézám", které už zbytečně předurčuje, vložit slovo "položený". Díky moc:)

Pavle, základní info o haiku nalezneš zde, další pak na téže autorské stránce...Šálek dál hřeje dlaně

já se na to podívám z trochu jiného úhlu pohledu. u mne je zájem o haiku spojen se zájmem o Zenový Budddhismus. V Zenu není kdo by nalézal, není co by mohlo být nalezeno. V haiku hledám stav kdy pozorovatel a pozorováno jsou jedno. Tím netvrdím, že to je špatné.  Jen popisuji co hledám v haiku, bez jakýchkoli teoretických znalostí jak se haiku píše (plánuji to dohnat).

Baví mě zaobírat se tou konfrontací sezónního zážitku (jak se domnívám) a méně příznakového čtení, v širším možném kulturním pojetí. Vím, že konkrétní vjem je žádoucí, ale to zmatení, které mi vytváří mé vím/nevím, je přitažlivé. Jak bych četla, nedomnívat se, že vím?

(Nebolí tě z takového komentáře lebka? Smajlík lehkého pousmání.)