Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

V bytě

30. 08. 2020
7
6
657
Autor
art

Prolog k: https://www.pismak.cz/index.php?data=read&id=510624

Muž stál vedle skříně,

skříně s pootevřeným křídlem.

Šaty zteřelé, vyprázdněné chybějícími ňadry, klínem-

Muž se pootočil ke křeslu na stole v popelníku

stoupal dým stoupal dým

a parkety křupaly pod jeho váhou,

co mu žena zemřela.

 

A zatímco se kácí do křesla, přemýšlí.

Přemýšlí, zda květiny na hrob 

nebo do skříně, kde si ji může představit živou

v šatech, ve kterých neuměla tančit,

tančit jako vzpomínka kroutící jazykem.

 

Muž se zvedl, spočítal peníze.

Peníze na květiny. Muž se zvedl. 

Na hlavu nezapoměl dát klobouk a

nasadit správný výraz milujícího. 

Těch schodů dolů

těch schodů u křesla na stole

v popelníku stál dým. Šedivý

jako jeho tvář.

 

 

 

 


6 názorů

Umbratica
03. 09. 2020
Dát tip

Prévert ale nepsal pořád stejně. Báseň U květinářky je prakticky bez metafor a mohli by si ji vzít za vzor ti současní básníci, kteří tvrdí, že poezie má být bez metafor, že má být jen popisem nějaké situace. - Tak to přesně splňoval Prévert už mnoho let před tím, než se ti současní čeští básníci, nenávidějící metafory, narodili. Jindy ale J.P. metaforami přímo hýřil, tak jako v básni Stíny, kterou jsem doplnila dnes ke svému písňovému textu Stíny. ... Zajímalo by mně, jestli je pro tebe inspirativnější J.P. s metaforami nebo bez metafor. Já bych soudila, že ti bude sympatičtější ten s metaforami, ale mohu se mýlit. 


art
01. 09. 2020
Dát tip

Upřímně, variovat mě nebaví, metakomentář je jiná věc. Spíš jsem chtěl jít před ten příběh, abych ten jeho záběr posunul do jiného odstínu, a tím si hrál i s významem toho, co jsi psala. Kolem jednoho momentu lze vystavět tolik různých mikrobásní, chytit jeden prchavý okamžik a obrnit ho do věčnosti...to je ta krása slov a poezie! A hlavně, to je něco, co nacházím u tvých básní. 

Tímto dílem tedy nechci nic míň, než propojit nejen děj, ale i čas. Zmuchlat to do sebe. A tím ti i sdělit, že tvé básně jsou osvěžující.


Umbratica
01. 09. 2020
Dát tip

Arte,

pokud jsem to dobře pochopila, tak tvoje báseň popisuje situaci před tím, než šel Prévertův budoucí nebožtík pro kytici do květinářství.  Jistě - třeba to tak mohlo být a člověk s fantazií si může vymyslet spoustu příběhů.

Mně se líbí hlavně úvodní sloka, třeba ta pasáž o tom, jak v šatech chybí ňadra na tom by se dala postavit samostatná báseň, ale bylo by velmi těžké ji napsat.

Kdybych ale měla brát tvůj text jako nějakou prévertovskou variaci, pak bych k němu měla četné výhrady. ...Nesměl bys nic komentovat, nesměl bys psát o tom, co muž cítí, na co vzpomíná atd. J.P. nejde do takových podrobností. Vyjadřuje se velmi obecně. Je sice velký detailista, ale pořád pracuje s velmi obecnými pojmy. Nepíše třeba o tom, jestli se kácejí mečíky nebo růže a o tom, jakéže to mince se kutálejí po zemi. Právě proto, že je vlastně vytvořena jen prázdná osnova obrazu, jakési omalovánky,které si může každý čtenář vybarvit a vytvořit si svůj vlastní obraz. 

J.P. byl scénárista. Tu báseň U květinářky můžeš brát jako návod pro kameru, co má snímat. Výtvarně už ale musí každý kameraman řešit svou práci podle svého.

Tip za to, že se nebojíš velmi složitých úkolů.


Andělka1
30. 08. 2020
Dát tip

***


Lerak12
30. 08. 2020
Dát tip

Příjemě utracená chvilka čtení. Líbilo se mi to*


Alegna
30. 08. 2020
Dát tip blacksabbath

Smutné téma, výstižně napsané*


Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru