Listolet

(Google překlad do češtiny níže)

WHAT MAKES A HAIKU A HAIKU?

excerpt from the preface of Abigail Freedman’s Haiku anthology

The question is much harder to answer than we might think.  Beyond the general notion that haiku should be short and spare, the wide variety of form we see in western language today (and the excellent haiku it generates) suggests that defining haiku by structure alone is insufficient.  Indeed, a structural definition of haiku misses the point.  What makes a haiku a haiku is not its form, but its function.  It is what we try to do with haiku that makes it matter.

Haiku captures an awareness that for a reason, we perhaps may never fathom, has bubbled up to our consciousness and insists on being brought to life through words.  For R.H. Blythe, ‘Haiku shows us what we knew all the time, but did not know we knew, it shows us that we are poets in so far as we life at all.’

For contemporary haiku master Tohta Kaneko, a haiku should reflect animism or the idea that human beings are not separate from but apart of all living things.

Each haiku poet has a different muse, and we may each embrace a different philosophy of haiku.  But without a sense of what we are trying to achieve – without a sense of the function of haiku as we see it – no amount of cramming words into form will create haiku.  This is perhaps why Momoko Kuroda’s advice continues to guide my writing today:  Don’t try to write haiku that is like that of Basho or like that of Issa.  Write a haiku that truly reflects you.

I discovered that the haiku world in Japan is richly varied;  departures from the textbook definition are widespread.  Some write haiku with season words, others not.  Some adhere to the seventeen-sound structure, others not.  Some favor objectivity, others lyricism, and still others a mix of the objective and personal.  As with any art, the basic form is but a springboard for individual expression.

CO DĚLÁ HAIKU HAIKU?citace z předmluvy Antologie Haiku od Abigail Freedmanové

Na tuto otázku je mnohem těžší odpovědět, než bychom si mysleli. Kromě obecné představy, že haiku by měl být krátké a úsporné, široká paleta forem, kterou dnes vidíme v západních jazycích (a vynikající haiku, který vytváří) naznačuje, že definice haiku pouze strukturou je nedostatečná. Ve skutečnosti strukturální definice haiku postrádá smysl. To, co dělá haiku haiku, není jeho forma, ale funkce. To je to, co se snažíme dělat s haiku, na čem záleží. Haiku zachycuje uvědomění, které z nějakého důvodu možná nikdy nepochopíme, probublávalo se do našeho vědomí a trvá na tom, aby bylo přivedeno k životu slovy. Pro R.H. Blythe „Haiku nám ukazuje, co jsme věděli po celou dobu, ale nevěděli jsme, že to víme, ukazuje nám, že jsme básníci, pokud vůbec žijeme.“Pro současného mistra haiku Tohta Kaneko by haiku mělo odrážet animismus nebo myšlenku, že lidské bytosti nejsou oddělené od všeho živého, ale pouze vedle něj.Každý básník haiku má jinou múzu a každý z nás může přijmout jinou filozofii haiku. Ale bez pocitu, čeho se snažíme dosáhnout - bez pocitu funkce haiku, jak to vidíme my - žádné množství slov vtesnaných do formy haiku nevytvoří. To je možná důvod, proč se mé psaní i nadále řídí radou Momoko Kurody: Nepokoušejte se psát haiku, které je jako Basho nebo jako Issa. Napište haiku, který vás skutečně odráží.Zjistila jsem, že svět haiku v Japonsku je bohatě rozmanitý; odchylky od definice z učebnice jsou velmi rozšířené. Někteří píší haiku sezónními slovy, jiní ne. Někteří dodržují sedmnáctislabičnou strukturu, jiní ne. Někteří dávají přednost objektivitě, jiní lyrice a jiní kombinaci objektivního a osobního. Stejně jako u každého umění je základní forma pouze odrazovým můstkem pro individuální vyjádření.

Děkuji všem, změnil jsem na miniaturu a jdu znovu studovat, co je haiku.A musím projít všechny své starší, třeba nejsou vůbec tím, co jsem si myslel :-)!

Díky Safiáne, už jsem si připadal, jak v individuální virtuální realitě :-)!

musím si příště vzít brejle na čtení, vetchozrakost je tu

Tedy 6 slabik bych v prvním verši nenašel. Nečtete místo vír vítr?

Skutečná haiku nejsou nikdy sentimentální, drží se reality. Mohou se sice vyjadřovat v symbolech, ale verše "chyť se a leť s ním světem //a listopadem" jsou naprosto nehaikové, jsou sentimentálně poetické.

Také bych navrhovala zařadit jako miniaturu, ne jako haiku. 

Petře, vidím tvé dílko se slabikami  6/7/5 spíše na miniaturku, hříčku s přírodním motivem... druhý a třetí verš jsou metaforky, které se v haiku nepoužívají.

Radovane, díky, ale ať počítám, jak počítám, vidím 5 slabik...

možná dát jednotné číslo - list a mělo by to do 5 slabik