Nikdykde Sórokadín

Neustále něco končí a neustále něco nového začíná.

Jo jistě že Slávek neobjevil nic nového pod sluncem. To snad jen že je mu zase o malilinko smutněji než kdy jindy.

U CVOKAŘKY je fajn. Ačkoli je jeden omezen pouhou jednou hodinou času stejně je to fajn. Zrovna včera to Slávek povídal jedné své milé dávné kamarádce jenž právě přišla o práci a má z toho depky. A splíny. A na duši stíny. Řikal jí: Zajdi si k psycholožce. A pomáhá to?! Jooo!!! A o čem to je? Prostě... Sedneš si lehneš nebo můžeš i stát a hodinu povídáš o všem o čem chceš. A ona poslouchá. Občas se na něco zeptá. Občas řekne svůj postřeh/poznatek. Občas určitou situaci rozebere. Jenže... Slávkova CVOKAŘKA končí... Ještě se spolu sejdou v prasinci a šlus ende. Naposled. A tak je Slávkovi smutno. Ale kamarádka řiká: Tak budeš chodit sem ke mně lehneš si na kanape a já tě budu poslouchat. Akorát teda se budu snažit moc nepovídat. A že jí teda ale pusa jede! Jako šlajferce jak by řekla Slávkova maminka kdyby ještě žila... Ale je to prostě MILÁČEK původem z Kazachstánu... (VELKÝ ÚSMĚV!)

Jo a mimochodem: Ani se nesnažte ŠLAJFERKU gůglovat - maximálně vám vyleze nějaký barák v Práglu. Tak to fuckt Slávek neví kde ten termit jeho máma pochytila... (ÚSMĚV)

A jistěže Slávkova CVOKAŘKA zná ZLATOHNĚDOU. Jak jinak?!

A Slávek povídá: 

Opět mi v noci nejde spát. Tři čtyry hodiny a někdy ani to ne. A do toho mocmocmoc práce v práci. Hmmm. Ale furt to eště zvládám. I když je to na hraně. A do toho neustále ZLATOHNĚDÁ. A to už si i Slávek připadá docela dost nahraně. Jednou příjde a kroutí se jako hadice. A Slávek: Co Ti je?! No... Víš?! Ach! Po tisící a posté - vím. Už zasa tá Tvoja menštruácia! Jo. Všetko ma bolí! No... I mě řiká Slávek. Ale to je jen tím jeho stářím. A jednou příjde a rozpustile přitom tančí - tohle musel Slávek ukázat CVOKAŘCE in natůra! A když tak ZLATOHNĚDÁ tančila tak Jí Slávek řekl: No vždyť. Ty jsi prostě ještě děcko. No som no. A budem večne...

Slávek řiká CVOKAŘCE: Ach! Ty zatracené biologické hodiny... Přeji ZLATOHNĚDÉ to bábetko ale...! Měla by si položit zásadní otázku PROČ?! se Jí nedaří...? Měla by i s partnerem jít na vyšetření aby... A pokud ne... Tak... Tak možná že s jiným partnerem by mala bábetko okamžitě. Třeba s Vámi? Ptá se CVOKAŘKA. No... Třeba se mnou... Ale to je žánr science-fiction podkategorie UTOPIE! A Slávek pokračoval: Vždyť ZLATOHNĚDÁ je naprosto DOKONALÁ směsice krásy a inteligence. Ta může mít na každém prstě 10 nápadníků!!! A co by asi tak dělala se starým brontosaurem Slávkem... Že ano?!

No... Slávek se navzdory všemu a všem snaží fankovat normálně. Uklízet prát vařit. Minulou neděli dělal brkaši a ze zbytku mléka karamelový pudink. I vzal si jej s sebou do zaměstnání ke své nepravidelně pravidelné kávě v jednu po poledni. A jistěže jej  právě v tu chvíli poctila svou přítomností ZLATOHNĚDÁ. Co to papáš? Pudink?! Chceš? Optal se Jí Slávek. Neee... Tak počkej! Dám ti něco jiného! A vytáhl ze své přihrádky oplatek DELISSA! TA TI ZVEDNE NÁLADU!! Ohhh! Zasa budem prdět. Odmítnu pudink a ty mi dáš keks! TENIS!!! Nahrála Slávkovi ne smeč! A co by jsi tak chtěla jiného?! Snad SEX?!?!?! ZLATOHNĚDÁ se uzarděla a špitla: Neee... Sex neee...

Takže alespoň v jednom má Slávek jasno.

Když mu ZLATOHNĚDÁ řiká Slávi Slávi Slávi...!

Myslí tim 

TY STARÝ BRONTOSAURE.