Tož nám covid zavřel Klub. Literární klub Petra Bezruče, kam jsem se uchýlil po zrušení přístupů na všechny literární servery, kde jsem svým tlacháním s podobně postiženými dlouhá léta mrhal časem potřebným pro tvorbu. Hrůza!

 

Ne snad, že bychom na Klubu netlachali o blbostech kolem psaní, to teda jo, a mocně! Navíc s podporou Ostravaru a vlasteneckého rumu Republika. Jenže to je takové opravdické tlachání, z očí do očí, se skutečnými lidmi. Zdeněk Hledač tlachá s Milanem Pastrňákem, Václav Valášek s nimi nesouhlasí a tlachá proti, předsedkyně Dajana Zápalková je uklidňuje, podle Simony Slavíkové jsme blbci všichni. Hospoda hučí, sklo cinká o sklo, František Gistinger si trvá na tom, že je pravý levoboček samotného Petra Bezruče, k čemuž Bob Vidura nezapomene připojit svou pravidelnou informaci získanou od dlouholeté sekretářky patrona Klubu, že Starý Ještěr vlastnil obrovské přirození. Situace se stává nepřehlednou, kdo drží v ruce stařeckou hůl je ve výhodě (většina), tož ale nějak do dopadne… a za měsíc znovu!

 

Covid, sviňa, nám Klub zakázal už na jaře, v nouzi jsem se znovu objevil na Liter.cz. Chyběli mi plky o tvorbě. No, je tu podzim, a znovu to samé.

 

Na Literu jsem našel v diskuzi čerstvý příspěvek:

 

NEMILOSRDNÝ/NABUBŘELÝ PÍSMÁK

» Odpovědět «NigarKalfa (16.11.2020 08:45:40)

Ahoj všichni, opravdu dost mi to vrtá v hlavě - píšu asi 13 let a za tu dobu jsem přispívala na různé servery a většinou vždy s úspěchem - menším či větším. Nepíšu už jen pro sebe, ale i pro lidi, takže je pro mě důležité, aby to oslovilo aspoň někoho - sbírka básní či krátkých povídek je můj sen. Ale přijdu na pismak.cz a má první báseňe je naprosto rozmetána a to ještě vyloženě uštěpačnými komentáři. Nevadí mi vůbec kritika,

» Odpovědět «NigarKalfa (16.11.2020 08:50:30)

ale prostě smysluplná, konstruktivní. Já osobně si myslím, že urážky, posměch a nabubřelost ve smyslu "já jsem něco víc, já už něco dokázal, já už něco vydal" prostě do kritiky nepatří. Nejsem vztahovačná, ani urážlivá, jsem hlavně pokorná. A právě proto se ptám - jak se pozná dobrá poezie, dobrá próza? Kdo mi řekne, jestli mé psaní má vůbec smysl, když nechci psát jen do šuplíku?

 

Jé, Písmák, vzpomněl jsem si tehdy! Nemilosrdný a nabubřelý! Pravda, pamatuju si odtud pár pitomců, pitomci jsou naprosto všude. Tož je jdu poškádlit a mrknout se, jestli jsou fakt tak hrozní, jak si dáma stěžuje. Uvidíme, něco sem plácnu, nějakou drobnost ze své skvělé tvorby. Jaj, jako všude – někomu se líbí, někomu ne… Za mě v pořádku, od těch, co něco umí, si beru rady k srdci, akademikům se směju.

 

Gora že ahoj, ale už jsi psal líp, Safián prý že je to nějaké vypelichané, atkij už to někde četl/četla, Norsko 1 prohlašuje Goru za symbol, chuanovi se líbím, j.f.julián mě tradičně urazil a zbaběle zablokoval všechny možné reakce, starej Rendl 2020 prohlašuje, že šlapat kreténům na kuří voka je sice zbytečné, ale pro správný běh světa nutné, CHT si stěžuje na neúrodu durancií, naštěstí gabi je stále tá istá. Super, vše jak mám být, tak jako na schůzce Klubu, tisíce názorů, jenom…

 

A tu jsem si konečně uvědomil, proč jsem tak zaražený – ta jména! Žádná Simona Slavíková ani Václav Valášek, ale jakési podivné fejky, přezdívky, nicky, alias… Já po těch třech letech mezi opravdovými literáty úplně zapomněl, že to takhle chodí! Takže v téhle chvíli máme on-line:

 

 

Chápu ty, kteří se za svou tvorbu stydí tolik, že raději skrývají svou totožnost. Některá tvorba zde je fakt mizerná.

 

Chápu ty, kteří se stydí za to, že jsou činní v literatuře, on to opravdu není žádný velký byznys.

 

Chápu ty, kteří jsou tak oškliví, že nechtějí prozradit indicie vedoucí k ztotožnění s jejich ksichtem, ne každý má to štěstí být krásný jako já, nebo Irenka Gorová.

 

Chápu vysoce postavené státní úředníky, ředitele, manažery atd., že tu chtějí být inkognito. Páni, padesát tisíc utajených vysoce postavených osob jen na Písmáku, to je gól! Já omdlím, přátelé…

 

Také tleskám těm, u kterých se při rozkliknutí jejich nicku přece jen objeví něco skutečného, třeba křestní jméno… Toť odvaha neskutečná! Ať už je pravé, nebo jen další fejk…

 

Přátelé nickové! Maminka mi vždy říkala, že s cizími se nemluví a kdo se mi slušně nepředstaví, toho mám překročit jak přejetou kočku. Slušně se představit znamená říct své jméno, příjmení, odkud pocházím a čím se živím, to je takový základ v kulturním světě, pokud chcete někoho oslovit a něco mu sdělit. Zkusme se shodnout na tom, že literární server by měl být aspoň trochu prostředí kulturní a po skutečné osobě by neměl hýkat kdejaký nick jako osel zaběhlý v křoví.

 

O co mi jde? Tak schválně, sami porovnejte:

 

„Zdeněk Hledač píše samé sračky!“ prohlásil o ostravském pisálkovi frýdecký prozaik Václav Valášek, spoluzakladatel Literárního klubu Petra Bezruče se sídlem ve Frýdku-Místku, kolektivního člena Obce spisovatelů České republiky. To zní tak věrohodně, že na tom bude asi spousta pravdy! Navíc za takový názor můžu Vaškovi na příštím setkání rozbít hubu. Bude to snadné, on je nevidomý…

 

„Zdeněk Hledač píše samé sračky!“ prohlásil o ostravském pisálkovi a25dd16. Kdo? Co to je? Nick z Písmáka? Vždyť to nemá ani koule vybrat si v hlavičce muž/žena! Jakou váhu má asi vyřčené od někoho, kdo se skrývá pod vylhanou identitou? Jakou? Řekněme si to přímo - žádnou, nulovou, ba zápornou…

 

Kritika od někoho, kdo ve skutečnosti není, nemá naprosto žádnou váhu. Utajení hrdinové klávesnic sice umí zatnout hluboko a bolestně, ale teprve až odkryjí tvář, totožnost, vlastní schopnosti, teprve pak jejich slova dostávají skutečný rozměr a dají se brát trochu vážně. Když takový Pan Nick nebere vážně sám sebe, jak může doufat, že ho bude brát vážně někdo opravdový? Nene, přidělená funkce od literárního serveru opravdu nestačí. Kdepak. Ani trošku. Ne!

 

Milí Nickové a Nicky, představte se mi, jako jsem to udělal já při vstupu do tohohle prostoru. Je to slušnost. Nelíbí se mi komunikovat s někým, o kom nevím, co to je za sígra.

 

A nebuďte na nové a mladé básnířky tak nemilosrdní a nabubřelí, máte na všech jiných serverech děsnou pověst a přitom sami umíte hovno J  

 

------------------------------------------------------------------------------------------------

 

Vše, co je psáno nad přerušovanou čárou, jsem psal s velkým pobavením a nadšením. Pokud něco z toho berete moc vážně, je to s vámi dost špatné. Ale trochu vážně to raději berte.

 

Špatné je i to, že jsem tu teprve 5 dní a už dostávám ve zprávách urážky, závist, drzé a zpupné jednání z pozice síly… Literatura má být ZÁBAVA, už jste zapomněli? Tohle není vojenský buzerplac s generály Kritik A a Kritik B, ale svobodný prostor těch nejsvobodnějších lidí na světě – pisálků. Tohle žádné nicky změnit nemůžou.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

---