Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seVšechno
Autor
MAJKL65
Nebem se rozlily barvy a svítání
jakoby neony vytekly z žil
a tolik obrazů viselo nad námi
že malíř o čemsi v tu chvíli snil.
A hvězdy vybledly, sešly nám z mysli
jak tečky na kůži krásného pstruha
kterému zlámal jsem vaz jeho kdysi
chutnal, jak první sníh sládl jak mlha.
Takové ryby již ve vodě neplují
vídám je v proudu jen prvního světla
a soumrak vede je do tichých peřejí
zamířit k pramenům tohoto světa.
Tam hasím žízně mé a touhy prokleté
a čas je stále týž jen já se měním
a všechno zdá se být prachem dnů stoleté
a všechno jako dřív zas vědět nevím.
2 názory
Zvlášťní báseň, zaslouží si větší pozornost. Tento druh poezie však bohužel v dnešní době příliš netáhne.
Mates Straba
09. 12. 2020Zajímavé, některá slova mi tam nesedí, zároveň mě to přimělo vracet k nim, protože jiná mě naopak jakoby někam táhla. Jsem zmatený. Upřímně jsem se nad něčím podobným dlouho tak dlouze nepozastavil. Přeju podobně příjemné vyrušení i ostatním.