Lake District

Kindle,

už taje. Topím pod kotlem ve své černé kuchyni.

Co jestli bude tak chladno, že svědectví nikdy neroztaje? Mráz vždy přejde, ale mráz v duši... když byl, tak bude...

Dagmaram,

teď se toho na internetu snažím dozvědět co nejvíce o autorovi naší roztomilé "začátečnice" annnie. Člověk by se toho měl dozvědět co nejvíc o někom, kdo mu jde tak zuřivě po krku.

Myslím, že surfuješ zdatně :-)

Dagmaram,

zakládám si na tom, že když už čtenáře o něčem "poučuji", musí být mé informace pravdivé. Mohu třeba s klidným svědomím napsat, že na Hitlera bylo spácháno asi čtyřicet atentátů a jakýmsi až mysteriózním řízením osudu nebyl žádný z těch atentátů úspěšný, takže vůdce věřil, že nad ním Prozřetelnost drží ochrannou ruku. Kolik atentátů bylo spácháno na Lenina nevím, protože se mi to nepodařilo dohledat. Omlouvám se. Jsem špatná surferka po internetu. 

vesuvanko,

díky za tip. Jsem ráda, že tě ta básnička zaujala. Na delší dobu to byla moje poslední báseň ve volném verši. Zkouším se teď vrátit k verši vázanému, který mi jde líp.

Elíno je zajímavé kolik energie dokážeš vynaložit, když po něčem jdeš. Veškeré info o Leninovi, které jsi mi zprostřekovala. Dík

Pěkné jsou obě :-))) TIP

Odddělím poklidně tekoucí věty,

jež budou mi vyvěrat z úst

jak horké prameny,

z kterých se kouří

uprostřed sněhu a jíní,

od zauzlených souvětí

znehybňovaných mrazem.

corrie,

ta první báseň je autentická a já jsem ji skutečně prožila. To má duše skákala z jedné kry na druhou a navíc v mlze.  Ač to nikdo neviděl a nezaznamenal, na druhou stranu jsem přeskákala. Jsem tady.  A jestli se stanu bardem ? To nevím. Ta druhá básnička se vztahuje k budoucnosti a o zítřku předem nikdo nic neví. Je ale zábavné žít příběh, jehož zápletky a jehož konec předem neznáme. Jistá Elína Makrópulos v jisté Čapkově hře se už po třech stoletích na tomto světě strašlivě nudí, když vidí kolem sebe pořád to stejné lidské pinožení: boj o lásku a o moc, vášně a vzedmuté emoce... Elína Makrópulos je něco jako Sněhová královna od Andersena, něco jako Královna mečů v tarotu... Já se ale teprv učím Elínou Makrópulos být a nějakou dobu mi to ještě potrvá. Každopádně jsem ale den ze dne chladnější a jsem už dokonce tak chladná, že mohu v případě výpadku elektrické energie fungovat jako živá kostka ledu. V hospodě si lze v mé blízkosti nechat vychladit pivo.

Dášo,

včera v noci jsem ještě na internetu hledala všechny dostupné informace o atentátech na Lenina. Když jsem totiž odpovídala na tvůj koment, vybavilo se mi vyprávění učitelky na základce, která nám líčila, jak soudruh Lenin utíkal před střílejícím atentátníkem a skákal při tom z jedné ledové kry na druhou. Dodnes jsem si to učitelčino vyprávění zapamatovala, protože jako permanetně oblbované dítě, jsem považovala Lenina za skvělého člověka. A to skákání z kry na kru pro mě byl jeho největší hrdinský čin.  ...Jenže po včerejší noci už si nejsem vůbec jistá, jestli onen atentát, který nám učitelka tak barvitě líčila, vůbec proběhl. Dozvěděla jsem se, že atentátů bylo na Lenina spácháno "několik" nebo dokonce "celá řada", přičemž atentátníci útočili nejen na živého vůdce, ale i na jeho balzamované tělo. Přečetla jsem i kus jedné diplomové práce na toto téma, ale kry a skákající Lenin nikde, všude jen slepá atentátnice Kaplanová, která, ač byla slepá a navíc vůbec neuměla střílet, komunistického vůdce úspěšně zlikvidovala.

Všechny vědecké informace, které zde uvádím, jsou vždy pravdivé a tak, co se Lenina na krách týče, musím přiznat, že už nevím, kde je pravda. Možná to bylo tak, jak nám líčila učitelka, možná se ale takový atentát vůbec nestal.

Poezie dobrá, jen ji prožít!!!

Vášnivě a nezpochybnitelně. Bez pomyslení na uhnutí v poslední chvíli. 

Dášo,

vybouření už v sobě nemají žádné vášně, které by je hnaly na jezero. Většina lidí se nikdy neodváží na praskající kry ledové a vybouření, vyhaslí už vůbec ne. Jediný hrdina, který se odvážil přebíhat vodu po krách byl V.I.Lenin, to jistě znáš z dějepisu. Lenin byl všestranný a kolosální hrdina. Na nikoho dalšího si nevzpomínám.

Tak tohle:

(a promiň za to škrtnutí, ale vybouření přece něco vědí o běhu mezi prasklinami, už jimi proběhli) 

(a taky hezky nakládáš se slovy)

Led tají hloubku jezera,

Co víme

my opatrní

obezřetní a vybouření

o běhu mezi prasklinami,

Až začnu mluvit zas po svém,

oddělím přísně

budoucí slova

od těch minulých.

srozumení,

moc děkuji za hvězdičky.

Dagmaram,

moc by mě zajímalo, která místa konkrétně se ti líbí.

Andělko,

děkuji za chválu, ale tohle nejsou novoroční básničky. Jsou to stará dílka ze šuplíku, poněkud přepsaná. Jen se mi zdála dosti aktuální, tak jsem je vytáhla na světlo boží.

Obě se mi velmi líběj. Ale ještě víc by se mi líbily, kdyby stála každá zvlášť. Neber to jako radu, jen můj dojem. Hezkej den a.

Jsou tam pro mě hezká místa :-)

***

HEZKÉ, NOVOROČNÍ.