Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seJen tak na okraji dechu
02. 01. 2021
16
6
432
Autor
Viviana Mori
odpusť mi zimní spánek
bývá melancholický
a dlouhý
a dlouhý
sním o jiném světě
přespříliš bílém na velkoměstský strach
sama
bez Boha
pěšky a po čichu
jdu v sobě utopit dvě oči
nad severní stranou budiž mi svědkem
alchymie pozdních hvězd
polární liška mě provede bouří
jak věrná družka drží se mých stop
představ si to - čistě bílá a miluje tvář ohně
chápu ji
vlasy mé milé se také topí v zimě
a kovář jí pro mě
v hrudi netluče
v hrudi netluče
/stejně ji nikdy
nepřestanu hledat
zakuklím se daleko
kde planety tančí okolo hlavy
kdykoli jdeš spát
kdykoli jdeš spát
nebudu mít jméno
jenom tak na okraji dechu
si pohraju s jejím než zeskelnatím
zastavím se
a nezestárnu
a nezestárnu
až pro nás bude souzeno
přijde liška
a olízne mi ucho
6 názorů
blacksabbath
04. 01. 2021ráda jsem četla.....*/********
Miluji severské básně. Tvoje dílko mi připadá jako krásné ozvěna pohádek Andersena a Saint Exupéryho. Ale ze zkušenosti ti mohu říct, že na tom nejzazším severu, v zemi Utima Thule známé z těch nejstudenějších básní E.A.Poea, už nejsou ani ty lišky. Tip.
Děkuji Vám holky :) Motiv lišky z malého prince mi došel vlastně až po napsání. :) Tak nějak se při svém blouznění vidím za polárním kruhem. :)
Byla v mém výběru. Motiv lišky je kouzelný a na konci mne ze snu probudí olíznuté ucho :)))