moji mrtví

Připomnělo mi to jeden song, na který jsem včera narazila: https://www.youtube.com/watch?v=u80XiRM6Jr4&ab_channel=%C4%8Ctvrtnasmrt

Myslím si, že stojí za to si jej poslechnout a zhlédnout klip.

a k tvému dílu přidávám TIP, za všechny mrtvé co se na okamžik vracejí... ke každému z nás 

pokud nebudeš mít zablácený boty, tak ne.

CHT, pokud nebudeš vyvádět nepřístojnosti, tak jsi vítán v jakémkoliv stavu!

ne, JÁ jestli mám přijít zas za střízliva....

jj, zrovna dnes dopoledne jsem střízlivá.

gallina se píše s dvěma l.

děkujeme, přijďte zas.

Jsem nahlížela do map... samozřejmě se zaujala místními názvy a vynašla si Nosislav. Raději nehledala, proč zrovna tak zván/a. Ono i Židlochovice, vlastně cokoli budí zvědavost. Pedologie, etymologie, etnografie, potřebovala bych, aby na mě stále cosi mluvilo. (Tak zase mlčím.)

silene, ano, ano, černozemě - židlochovicko - sněhu poskrovnu.

a jak píšeš bývalé černozemě, tak to je vlastně docela výstižné; budu se tu vytahovat, jo? - kultivací černozemí a i vlivem mezoklimatických podmínek dochází k ochuzování A-horizontu, a tím pádem se z černozemí pozvolna stávají hnědozemě... zjednodušeně řečeno... teda pokud si to pamatuju dobře... alibisticky dodám - přednášky z pedologie jsem absolvovala před mnoha a mnoha lety (jo, za tu dobu mohla černozem zdegradovat v hnědozem).

jinak lyrickoepický subjekt si kolem krku motá šály po celý rok... ale ty vrány si cestu najdou vždycky.

A vážně je zimní? Není pozdně podzimní? Když mlha a nahé, ne, vlastně... ještě nadmořská výška, půjde patrně o území bývalé černozemě. Tam polehává sníh zejména v legendách.

Už jsem to promyslela, alibi k "nahému". 

Utvrzuje tupějšího čtenáře mého typu v přibližném ročním období děje, pokud samy ornitologické znalosti nestačí, a zároveň informuje o konkrétní realizaci osevního plánu. Dále ve čtenáři neurotického typu podprahově vyvolává obavy o lyrickoepický (nemůžu se rozhodnout) subjekt, který s poklovanou klíční kostí patrně neužívá dostatečně protektivní zahalení roláky, šálami a plédy. (lawendeřiny postřehy jsou prostě top ďábelské, byla by škoda nechat si je uletět.)

To já jsem se změnila v sovu už dávno.

A děkuji za odpoveď, ve kterou jsem vůbec nedoufala.

law, díky, že se vracíš. ale asi tě zklamu - nahé pole je jen obraz... ale když o tom tak přemýšlím, tak takové to zimní nahé pole je taky v podstatě mrtvé... tedy aspoň přes zimu... no a vlastně vzhledem k převládajícímu způsobu hospodaření na velkých lánech možná i během zbytku roku... takže bych si to mohla ex-post odůvodnit třeba takto :)

elíno, ano. a myslím, že postupem času se ve vránu proměním i navenek. už pociťuji příznaky.

trošku mě plete nahé pole - si říkám, proč nahé, když se pak už ničím nerozvede ... takový švenk obrazu - a nic :) (jen moje úvahy, tak jak čtu - abys měla nějakou odezvu čtenářovo okem:) a ty vrány mě baví, moc, i ten konec - jen to pole ... proč nahé -  Já na to přijdu! :)

Odrážky mi nevadí, je to strohý výpočet, který se mnou pak super protne tu plynoucí řeku ... ale jen můj pocit :)

Úžasný motivační vstupní verš. Dává tušit to zamyšlení a vzpomínky nad minulostí, hluboce prožitou.

Nikdy nezapomenu na dávné zimování severských sov puštíků bělavých u jednoho jezera poblíž Vyhnálova. Bylo jich tam velké hejno, jezero bylo zamrzlé, všude plno sněhu, nikde nikdo, jen občas nějaký pytlák si prosekával díru v ledu, aby pak podběrákem vylovil kapra, který se připlaval nadýchat čerstvého vzduchu.

Sovy létaly nad krajinou naprosto tiše a bez hlesu. Jaký rozdíl oproti tvým vranám!

V tobě se usadily vrány a ve mně zase sovy. Krouží ve mně nad zmrzlou krajinou jako živoucí přízraky v němém filmu.  ...Sovy nikdy nejsou tím, čím se zdají být.

Moc pěkné, Luzz

(Navíc by to muselo být minimálně kurzívou, kineticky trošku.)

Jak myslíš, ty jsi šéf. Procházela jsem si dílem Jiřího Koláře a říkala si, kterak se na tom písmáku asi bojim vodvázat kolikrát, až je to (rovněž v kontextu a na časové ose!) směšný. Ale samozřejmě už mlčim, už mlčim.

ne, ne, to už je příliš :) sice mě to taky napadlo, ale pak převážily moje minimalistický sklony (což je v kontextu mýho psaní docela vtipná a tak trošku protiřečící si poznámka).

(Mám asi tak pětku z výtvarky a nevím, co s tím písmácký editor...)

>>―průlet tenkých šípů――›

díky všem.

silene, s těmi odrážkami - původně tam byly opravdu jen odrážky (bez té pomlčky za veršem) - tentokrát ne ve funkci odrážek, spíš měly evokovat cosi... ranka, šíp a tak... prostě jen grafická blbinka - něco jako v kontinentálním driftu. po kratší rozvaze jsem tam přidala ještě tu pomlčku za, neb mi to přišlo estetičtější - ale nevim, asi se minulo účinkem.

A ten vstupní verš, ó, kdyby mlha... byla bývala mírnou inverzí...

jakože: hejno vran rozřízlo nad nahým polem mlhu,

juj, to by byl teprv pěkný uvolněný alexandrínek. (On by ho někdo uznal i takhle, ale... není nad!)

Nejsem si jista, jde-li o odrážky. Skoro bych se vymluvila na dvojitou vsuvku, pokud by něco takového existovalo. V poezii by určitě mohlo. Každopádně mému čtenáři připadne, že se dá každá přiřadit k jednomu ze sloves výše, což by bylo i hezké postupné čtení na ten způsob, ovšem prozměnu za cenu obětování celistvosti přitažlivého útvaru několikanásobného přísudku (nebo co to je) se štíply klovly, 

čti štíply klovly se mi líbí.

Jde o jiný biologický druh, ale mýval se snaží s urputností sobě vlastní umýt podávanou jednohubku, až ji zbytečně drápky... řekla bych rozdrobí, kdyby se nejednalo zrovna o syrové vejce.

To jsou zas asociace. Doufám, že tvé mrtvé příliš neznechutí. Pietní smajlík.

Mně se nejvíc líbí začátek prostředek a konec :) Perfektní. Ke svejm drápkům jsem na chvíli cejtila i tvoje drápky. Tip!!!

Připomíná mi trochu Havrany od S. Renaud. t

Taky se mi líbí slovo drápek...

Uklouzl na konci roku

doteď leží na zemi

šelma se mu hrabe v oku

drápkem - zdá se mi

majaksi, ano, zcela neskromně si myslím, že v tomto textu je začátek jedním z nejlepších míst (psán s vidinou konkrétního pole v konkrétní čas).

jinak jo, zobáky, jasně, drápkama si ty vnitřnosti jen přidržují, občas do nich teda taky rýpnou... co je na tom tak zajímavýho?

(ale kdybych měla být důsledná, tak bych asi musela opravdu napsat zobáky... jenže drápek je takový hezký slovo... chtěla jsem ho tam mít... taky mám nárok na nelogický obraty v básních!)

Je to síla !!!

***