O tom, jak je to (také) s poezií v Česku (je to tu jinačí)((a Moje dvě babičky))

aj Tebe pekný deň a nielen ten dnešný...

Díky, Hanko:)

Vidím, že jsi ..dnes ..u mne hodně četla - a já teď nestíhám alespoń projít ty Tvoje komentáře :)

((...)).

Hezký den Ti přeji, i celý další čas :) 

príbeh o babičkách je veľmi pekný, typický na niekdajšie časy...

Safiáne, děkuji za komentář i za tip.. . A všem dalším rovněž :).

annnie, díky.

to Safián:

No já na to nemám žádný rešerše, jen mi to nějak uvízlo z kdysi dávno - a když průběžně narážím při svý práci na ty kvanta prvorepublikovejch (dnes už většinou naprosto neznámejch) autorů, dost bych tomu věřila. Ovšem já měla na mysli poezii bez hranic, tedy včetně překladový.

Bolševický vydání - na ty se mi vzpomínat nechce...

Sterilní verše? No, jak který. Já jsem schopná si celkem vybrat, jak na papíře, tak na písmáku... Jsem prostě nenáročný děvče :) :) :)

Tož dík za otázky a omlouvám se, že neumím líp odpovědět. Krásnej den a.

Zeanddrichu, máš pravdu, poezie tu jistě je.  V písních kapel, v neumělých epigramech i v různých latentních pouličních formách. Ale taková tu byla vždy. Byla a je přirozenou součástí života. Na tom není nic špatného. smůla je, že dál už je vakuum. Co také víc očekávat v době, kdy elity rezignovaly na svou vlastní kulturu a překvapivě se formálně ztotožnily s paupery?  Ale to jen tak na okraj. Tvé texty, ano texty, básněmi bych je nenazval, i když jsou nepochybně součástí poezie, mě potěšily . Nejen svou extenzivní podobou, která neusiluje o stručnost, výmluvnost a další atributy s poezií obvykle spojované, ale i rozumovou podstatou, která ji spojuje s intelektuální poezii nedávné doby. Tentokrát není myšlenka tolik skrývána zcizujícími prvky, které brání jejímu uchopení. Poslední řádek tvé druhé básně, ať už jsi jí myslel cokoliv, tě dokonale charakterizuje.

Obě básně se mi líbily.

Annnie, že tu byly před bolševikem vlny nadprodukce je jisté. Ale u tebe, čtu poprvé, že se tu vydávalo více poezie než jinde. Velké náklady poezie podepřené čtenářským zájmem byly právě za komoušů.  Počátkem úpadku bylo to, co přišlo po r. 1968.  Jinak je to ale s kvalitou. Např. Masaryk s Čapkem považovali naši poezii (na rozdíl od prózy) za dobrou, ale stejně nakonec přiznali, že pro krásu a poznání čtou tu cizí (tu naši pro poznání domácích poměrů).  Důvodů, proč je dnes poezie popelkou je více. Jedním z nich ale asi bude, že dnes nejsme jako autoři schopni současné poměry uchopit a zobrazit.  Jsme diasporou, která si vzájemně chválí v podstatě sterilní verše.

Prvý text má skvelý príbeh.

Pokud si vzpomínám, bývali lidi "ostýchavější"... a slovo poezie - báseň by mnozí současníci snad ani nevyslovili... v tom máš dobrý postřeh...

Omlouvám se, tohleto jsem asi nechtěně smazal místo komentáře mého-vracím alespoň v kopii:)

Incognit:

23.02.2021 12:25:01dát kritice tipIncognit

A to já myslím, že i v Česku by jistá poezie lidem stačila a dělala dobou službu- jen je jí v médiích a mezi lidma pohříchu málo (ne, že by ji někde v duších neměli, jen se za ni tak nějak stydí). 

To Křivodržka, to Incogn.it:

Myslím, že já píšu o jiné poezii, než jakou myslíte vy :) ((viz má odpověď Ance)).

Jinak si nemyslím, že by v Česku poezie v ulicích, ...., či celkově ve veřejném prostoru bylo málo (a mohl bych snad sepsat celou studii o tom, jak se -ta v ulicích - liší třeba v Brně a v Praze :) (jeden příklad -úryvky či citáty (jejich výběr) z poezie známých autorů na zdech, lavičkách apod. je v Brně daleko nápaditější :); -v Praze jsou ale zase mnohem poetičtější (ale i humornější) názvy hospod,..., obchůdků a klubů,  ..., ale i firem a firmiček, ..., místních periodik, ..., td.,) )

Díky za vysvětlení i úctu. Mám ji taky. Pá a.

Anko, u té druhé drobnosti ..píši o světonázoru (že mnohde ve světě ..člověku doma (na ulici, ..., ve škole, v kostele) řeknou: ..toto je ten a ten,..., tady se postav, ..., a takto se modli :). Moc slov k tomu prostě nepotřebují, jelikož narušila by se ta poézie toho všeho:).  My Jihomoraváci, to do značné míry -snad- máme podobně; .. :).  -Já ale již cca 10 let žiji v Čechách (Most u Litvínova, a Praha), a mám ..stále větší úctu ke všem těm zdejším neustálým diskutérům, ..., šťouračům a hledačům :)

((...)). 

Moc pěkná příhoda, krásně ilustrující ostýchavou jemnost někdejších vztahů (ne že bych paušalizovala - nedělám si vůbec o "starých dobrých časech" iluze); dnes už pro leckoho mladšího pravděpodobně svou podstatou nepochopitelná... Za ni rozhodně tip.

U druhýho textu si nejsem jistá, má-li mít obecnou platnost či vztahuje-li se k něčemu konkrétnímu, co jsem třeba nezachytila. Myslíš-li to však tak, že my Češi jsme na poézii natvrdlí, nejsem si vlastně jistá... Už jen zrovna Písmákov... A kdysi se naopak říkalo (v dobách před komoušem), že tolik poezii, co u nás, nevydávají nikde jinde... Tak nevím. Velmi zajímavá otázka. Dík a.

A oprava na druhou:

cosi do domu mamky jejího nastávajícího (takto mého táty) ((!! omlouvající se -ale zároveň se divící -smajlík ))

((...)).

Andělko, máš jihomoravské jméno:)

Díky, a hezký den přeji

Moc hezké - už úproto , že já jsem s Dolními Věstonicemi, , dětstvím, dospíváním - propojena . No a s Mikulovem - celý můj produktivní věk a to už i mé děti.