Demokratura

„Čest práci soudruhu,

co to neseš v té aktovce“?

 

„Čest práci soudruhu,

já nic nenesu, já pouze donáším“.

 

„To ti chválím soudruhu,

jednou to dotáhneš hodně vysoko,

třeba i na premiérské křeslo“.

 

„A co v něm jako budu dělat, soudruhu“?

 

„Inu, soudruhu,

budeš přece krást ve velkým, lhát,

přivlastňovat si úspěchy jiných a

naopak z neúspěchů budeš vinit ostatní,

budeš manipulovat lidmi jako se stádem ovcí

a když se to někomu nebude líbit,

řekneš pouze, že neděláš nic horšího,

než to, co dělali ti před tebou,

musíš se zkrátka tvářit jako svatoušek,

jsi prostě chudáček, kterému všichni ubližují,

rozumíš tomu soudruhu“?

 

„Myslím, že to chápu dokonale milý soudruhu,

určitě to zkusím, to by bylo,

aby se to nepovedlo“.

 

„To si piš, že se to podaří soudruhu,

stačí si nakrást dost financí,

které pak proměníš ještě něco daleko cennějšího“.

 

„Co je cennější, než peníze soudruhu“?

 

„No přece moc soudruhu,

schopnost ovládat celé masy lidí,

kouzlo tkví v tom, aby se ta moc neustále rozrůstala,

nabalovala se na sebe do té míry,

že už nebude síly, která by tě té moci zbavila“.

 

„To zní velmi lákavě soudruhu,

ale co pak řeknu svému svědomí“?

 

„Ale soudruhu,

tím se přece nemusíš vůbec trápit,

odpor svého svědomí sfoukneš snadno jako plamen svíčky,

stačí vyslovit pouhá dvě slova,

„Sorry jako“.

---