Černá díra

fusí - děkan. Trochu se zpožděním, ale to vyplývá z .....

Díky - dívky... mne potěší každé dobré slovo.  Držte se, já se zkusím taky ještě podržet... i ta vaše slova jsou madla...

Jardo, přišla jsem, pozdě, ale přece. Báseň je pěkná a výstižná, TIP. Nejsem sama, kdo má pocit, že se čas zrychluje. Zaujala mě i diskuse pod dílem. V jednom komentáři z 8. 7. píšeš: "Šťasten ten, kdo v reinkarnaci věří..."Nevím, zda reinkarnace existuje, ale já bych se jí bála - nechtěla bych se narodit v zemi, kde se válčí, je bída a hladomor... 

A vieš, čo je tiež sranda, a snáď si to ani neuvedomuješ? Oldjerry? 

Naučil si nás tiež všeličo a ako vidíš, dodnes učíš. Pravdepodobne nie úmyselne, len tým, že si a že sa vyjedruješ. A si jeden z tých, ktorí Písmaku dodávajú dodnes "teplo", ľudskosť a to je - aspoň podľa mňa - veľmi, veľmi veľa. 

Víte, kamarádi, co je sranda?  Vložil jsem to sem, ač jsem měl pochybnosti - připadalo mi to tak nějak bolestínské, fňukné... Při tom moje zásada je Je blbost bát se toho, co je neodvratné...

Proto vám děkuji znova za každé slovo, všem vám přeji, aby se vám dařilo psát o věcech  a dějích tak,  aby se daly uchopit odkudkoli... já sám už toho moc nenapíšu a  dost mne to sere (sorry, ale výstižnější slovo v češtině neznám (:-D...)  Písmák byl v mém životě jedním z nejlepších období. Naučil jsem se tu hodně toho, co už bohužel nedokážu využít... Snad vás ještě někdy přindu pozdravit...

Je znát, že jsi sem chodil rád, a určitě nepřestávej... zdravím!

Velmi dobrá rekapitulace s nadsázkou a vtipem, Oldjerry.

Radši se neptám, na kterém serveru to bylo... kromě Písmáka jsem pobývala jen na Pište-povídky, a tam tak blbí kritici nebyli... lépe řečeno, spíš tam nebyli tak trochu žádní :-) Hezký den!

díky moc Odjerry za inspirativní verše, vznikla tu moc pěkná diskuze ;)

třeba ještě někdo přijde s dalšími myšlenkami.

Oldjerry, stalo se mi něco podobného nedávno. na jednom diskuzním serveru jsem položil otázku k diskuzi, sice nevšední (a výstřední), ale místo diskuze lidé co neměli o daném tématu ani páru mě posílali k psychiatrovi, takže jsem to smazal a víckrát mě tam neuvidí. o to smutnější bylo, že jsem čekal, vzhledem o tematu i jednoduché a povrchní odpovědi, ani těch se mi nedostalo :D

ať se daří i tobě Oldjerry ;)

díky Okamžiku, myslím že tu vznikly dost nosné myšlenky s pevnými základy, tahle diskuze určitě nebude zapomenuta, i když může třeba nějakou dobu spát a dále zrát ;)

Výtečné verše, zdálo by se, že starší člověk roste ...do země..., ale evidentně to pro tebe neplatí.

existuje "strom života," objevuje se ve všech náboženstvích a právě symbolizuje to sjednocení všeho se vším, od kamene, přes rostlinu, po člověka.

lidské tělo a mysl, tedy mozek zanikne zcela určitě, neboť pochází z tohoto světa, který se neustále proměňuje, to je myslím to proč mají lide strach ze smrti, ale duch/duše odchází jinam - myslím že se na tom shodují i všechna náboženství, že tato část člověka neumírá a i věda snad tvrdí něco v tom stylu, že informaci nelze zničit? takže ano, člověk tak jak žije na Zemi bude zničen, ale něco z něj odchází dál - to je dokonalé poruzmění materialistů a věřících :D

vidíme to dost podobně ;)

Oldjerry, lenže my nevieme, čo nás v strede galaxie čaká

Aru: možno ani to isté nie je, či je smrť brána aj s odpoveďami, možno sa už nič nedozvieme, lebo nebudeme existovať

súhlasím, nič nevieme

viem si predstaviť aj to, že je tu iba jediné vedomie, ktoré prežíva život z rôznych strán v telách zvierat, rastlín, galaxií a čojaviem čoho ešte - to sú iba telá (že je nás ľudí 8 miliárd, to môže byť iba tá hmota, šaty)

Keď to prirovnám k počítaču, výpočty v ňom môžu prebiehať súčasne - aj nezávisle (osemjadrový procesor)

díky za příspěvek k tématu ;)

ano, tak je to vykládáno, že duše si vytvoří plán co chce zažít, ještě před "vtělením" a podle toho jede, z našeho pohledu to ale vypadá strašně divně. v podstatě je mnohem jednodušší věřit v jeden život, člověka to nenutí přemýšlet.

jo, vykládá se to tak, že je to na sebe navazující řetěz životů. někde jsem četl, že nelze ztratit nabyté zkušenosti, že se lze sice zastavit na místě a stagnovat, ale že nelze jít nazpátek, tudíž to není kruh, ale spíš spirála.

pokud je každý naprosto jedinečný, pak je tu 8 miliard unikátních duší v lidských tělech :))

četl jsem o dětech co si právě pamatují svoje minulé životy a vždy v nich byli lidé, nikdy ne zvířata, časová posloupnost je vždy z minulosti do budoucnosti, přicemž poslední život je nejblíže.

je otázka, proč my si nic nepamatujeme a duše si to někde pamatuje, jisté je jen to, že smrt je brána i s odpověďmi.

zajímavé je, že minulé životy lze najít v hypnóze, říkají tomu regresní terapie, ale do ní se mi zase nechce jít :D

asi nad tím moc bloumám, hlavou toho nejde moc vymyslet

rozmýšľala som nad touto diskusiou... Neviem, či existuje reinkarnácia. No neviem si predstaviť ani to, že by som prestala existovať. Aj keď to pripúšťam, proste neviem.

Aru, každé novonarodené dieťa je už iné. Údajne aj identické dvojčatá, rozprávala som sa s rodičom jedných, tvrdil to.

Dcéra fotí novorodeniatka, tiež tvrdí, že to tak je, hoci malý človiečik, nie je to rovnaké. Každé jedno dieťatko je už iné, ako ostatné.

Možno sú v rozdielnych reakciách aj skúsenosti a na ich základe - premena?

Predstavujem si, že keby bola reinkarnácia realitou, mohla by byť akoby takým "obrusovaním diamantu", šľachtenie. Možno potrebujeme zažiť rôzne situácie z rôznych strán, no keď by sme si priveľa pamätali, už by sme do istých situácií nevstupovali.  Skutočne človeka môže zmeniť len to, čo zažije, a strach by nás od istých zážitkov mohol odradiť.

Ak reinkarnácia existuje, možno práve preto si nesieme len tú premenu, a nie pamäť.

ktovie, či si pamätá motýľ, ako sa mu žilo ako húsenici

to nevím, jeto strašně komplikovaný. nikde se nejde o nic opřít, protože je tu ono zastření mysli, vůbec to nedává žádny smysl, ale na to jsme asi malí páni. zajímalo by mě co se dozví takovej jedinec, co se to rozhodl skoncovat sám

Aru- vysvětluje to jedna maličkost: život na Zemi  nevstoupil -  byl sem reziduovaný. Pravděpodobně jako experiment  nějaké o miliardy let starší civilizace, nebo Bohem - chceš-li...

člověk je zajímavá "osoba," jednak dlí tady ve světě proměn, jednak je ve světě za zrcadlem o kterém možná kdysi něco věděl, ale teď, až na naprosté vyjímky neví nic.

pokud přijmeme, že nejsme jen tělesné stroje na uspokojování potřeb, pak ale je jasné, že je nějaká nehmotná sféra, která byla dříve, než tento svět, pak ale nechápu systém zapomínání, při opakovaném vstupu v tyto krajiny, proč vstupující si vybral zapomnění, to nedává smysl, zapomenout znamená ztratit cestu - v současnosti jako lidé nevíme o sobě vůbec nic

Ano, my soudíme buď podle víry v boha, o němž nic nevíme. Podlemne je jisté, že to nezjistíme jako lidé, protože jsme  podle všech známek (například  všestranné nestability) nějakým pokusem či snad samovyvíjecí formou života s nejasnou budoucností a podle toho, co o lidech vím, beznadějnou. Pokud  se člověk jako druh nezlepší ve vztahu sám k sobě a k prostředí v němž žije, je už teď odsouten k záhubě z prostého důvodu: nezvládnul psychiku technického pokroku. Zabije - jako druh - sám sebe a možná i všechny formy inteligentního života na zemi. Ostatně bílkovina je mizerný nosič života... když se podívám na sebe :-D

ono to nějak dopadne :D strachovat se dopředu co bude nemá cenu, čeká nás to všechny, tak co na tom

Śťasten ten, kdo v reinkarnaci věří...

Ano,  ale je to trošku drsné :-D

Je to fajn, mít pořád cíl, vidět střed galaxie a ne Covidu ...    :) 

Pěkný, svižný text pracující s kouzlem zřejmého.

Děkuji všem za každé písmeno, ač jsem se nakonec dověděl to. co jsem už věděl  - no... a pár drobností navíc. 

s místní Písmáckou karmou jenom žertuju, nemůžu si pomoct, ale co ji vyrobili, tak se do ní strefuju furt, to je nějaká obcese, nebo co :D

jako dítě, snad ještě před školou jsem měl úzkostný strach ze smrti, hraničilo to až s panikou. potom jsem se zajímal o různý náboženský cesty, někdy dost obskurní a divný a došel jsem k názoru, že buddhisti to buď trefili, nebo jsou hodně blízko. myšlenka křesťanského pekla/nebe se mi v podstatě dost příčí, to už jsem ochotnější se dát na řecko-římský pantheon :)

no, jsem se tady zase rozepsal :D

určitě, tos trefil, teď máš nějakou identitu jako Oldjerry, ta je ale jenom na teď, je to jako mít svojí knihovnu, kde bys byl v jednom momentě jedinou knížkou, snad jsem moc neblábolil, případně si vyškrtni co chceš ;D

Nakonec prostě vyvaneš do vesmíru a je to.

***

Janino, Kočkodane, Okamžiku - díky, že jste se zastavili

Aru - dík nemám ponětí, co definuje karma - na příklad ta moje - 217014 ✩✩✩✩✩

Já připouštím, že život po smrti pokračuje jinak, identita ale končí. Něco jako housenka a motýl... a sám si to zpochybňuji.

jako místní budhista s karmou 7557 * můžu říct, že další život je před tebou ;))

Někdo nasává i v těch dalších životních fázích... ;-)

Než zavaří voda na kávu, proběhne život...

To jsem si vzpomněla na verš z mojí básničky, napsané už před pár lety... protože jsi mi připomněl ten pocit, s jakým jsem ji tehdy psala. A to jsem ještě netušila, že ten prevít čas se bude zrychlovat pořád a pořád :-) Tak přeju ještě hodně dlouhou a zajímavou cestu do toho středu.