Klidně spíš

Klidně spíš. Jen tak jsi usnul vedle mě. Máš nataženou ruku, moji hlavu máš položenou na rameni. Máš nádherně hebkou kůži. Jemnou, bledou, tak příjemnou na dotek. Zajímalo by mě, co se ti asi zdá. Doufám, že něco hezkýho. Jemně pochrupuješ. Je to tak krásně uklidňující. Představa příjemného spánku je pro mě tak vzdálená. Na co asi myslíš? Prozradím ti, na co já. Na tvoje oči. Na tvůj pohled, který jsi měl, když jsi mi říkal, že všechno zvládnu. I na tvůj pohled, kdy jsi mě držel za vlasy a neřešil jsi, že se kroutím bolestí pod náporem veškerý tvý násilný perverznosti. Vždycky jsem ti ráda koukala hluboko do očí. Vždycky jsem se ráda dotýkala tvýho těla. Slovy ani nedokážu říct, jak moc. Myslím i na to, jak jsi mi dneska říkal o tý holce, kterou jsi ošukal. Asi je hezký mít kamarádku, který se můžeš pochlubit s novým zářezem. Možná tou kamarádkou chci být, když to znamená, že ti večer můžu usnout na rameni. I já musím uznat, že ta holka je nádherná. Stejně jako každá, která ti dá. Máš vkus. Proč tě pak zajímám já? Nenápadná šedá myš. Možná se ti tak líbím jen proto, že pro tebe udělám cokoli. Proto, že se ti postaví a já mám v tu vteřinu sundaný kalhotky. Nemáš to se mnou těžký. Ale víc tě nezajímá. Vlastně neexistuje nikdo, koho by zajímalo víc. Ale mě zajímá každý milimetr tvýho těla. Líbí se mi tvoje hluboký modrý oči. I tvoje nádherný jemný vlasy. A miluju tvoji kůži. Moc lidí neví, že vrchní vrstva pokožky jsou vlastně jen odumřelý kožní buňky vázaný rohovinou. Je to nechutný. Ale i tak se mi líbí tě po těch odumřelých buňkách hladit. Říká se, že nejkratší cesta k mužskému srdci je mezi pátým a šestým žebrem. Co ty na to? Líbí se mi, jak se tvoje hruď roztahuje a stahuje. Ani nevíš, že právě přejíždím prsty v místech, kde máš srdce. To srdce, který tak moc chci dobýt. Cítím, jak klidně bije. Každý úder je tak klidný a rytmický. Kdybych ti tam teď vrazila nůž, možná by sis to ani neuvědomil. Tvůj dech by vyhasnul, údery by přestaly. Párkrát bys zalapal po dechu a pak bys přešel do věčného ticha. Možná bys vykašlal trochu krve nebo se instinktivně chytil za hruď. A pak by byl konec. Už bych se nikdy netrápila tím, kolik holek, o tolik hezčích než já, jsi měl tenhle týden. Byl by konec. Konec všeho.