Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Liška a Kopyto

28. 04. 2021
7
7
344
Autor
Puškyn

 

Inspektor Liška si zadumaně prohlížel místo činu a snažil se srovnat myšlenky. V jeho geniálním mozku se to přímo hemžilo desítkami teorií. Na jeho oduševnělé tváři se skvěla neméně oduševnělá rouška a skupinka techniků čekala s nábožnou úctou opodál, čekajíc nemilosrdný výrok, usvědčující pachatele. Po chvíli napjatého ticha inspektor poklekl k mrtvole, které ležela uprostřed kuchyně, a ještě jednou se hluboce zamyslel.

„Zdá se, že tady máme vraždu,“ obrátil se na svého kolegu. „Není-liž pravda?“

„To není tak jisté, inspektore,“ pokoušel se s ním držet v dedukcích krok jeho asistent, mladý poručík Kopyto, který přišel ke sboru s čerstvým diplomem teprve minulý týden. „Mohla to přece být i sebevražda.“

„Mrtvý má nůž v zádech,“ odtušil chladně Liška. „To by si sotva mohl způsobit sám.“

„Ale na policejní akademii nám tvrdili, že člověk si v rozrušení dokáže způsobit neuvěřitelná zranění,“ argumentoval Kopyto. „A nůž v zádech je přece dost neuvěřitelný, takže by to mohlo odpovídat tomu, co nám říkali o sebevraždách.“

„Zapomeňte na to, co vám říkali na policejní akademii,“ opáčil Liška s převahou profesionála. „Většina z vyučujících je duševně nestabilní, vždyť to jsou bývalí policajti,“ zavtipkoval a rozhlédl se kolem.

Polovina techniků se ze zdvořilosti zasmála, druhá to nepochopila.

„Taky to mohla být nehoda,“ zkoušel mu dál pomáhat v dedukcích poručík Kopyto. „Člověk uklouzne a neštěstí je na světě.“

„No jistě! A uprostřed kuchyně shodou okolností balancuje na střence nůž a oběť na něj zády spadne,“ pobaveně podotkl inspektor. „To se přece děje pořád, nemyslíte?“

„Podle odborníků na policejní akademii může spousta smrtelných nehod vypadat jako vražda a přitom se později ukáže, že šlo o nešťastnou náhodu,“ odmítal se vzdát své teorie poručík Kopyto.

„Víte co?“ zasmušil se inspektor Liška a začal posypávat okolí práškem na otisky prstů. „Zajděte nám raději pro kávu a my se budeme věnovat vyšetřování!“

Když se po půlhodině aktivní poručík Kopyto vrátil s chladnoucí kávou, technici už měli místo činu nafoceno a otisky odebrány. Kopyto všem rozdal kelímky, a když se rozhostilo ticho, afektovaně spustil:

„Vážení kolegové, po cestě jsem trošku přemýšlel a myslím si, že to spáchala manželka! Všechno tomu nasvědčuje! Nůž v zádech, navíc v kuchyni! Na policejní akademii jsme měli přednášku…“

„Dejte už nám pokoj s tou policejní akademií, pane kolego!“ rozčílil se inspektor Liška. „Jak jste přišel na to, že by to mohla být manželka?“

„Pokud se stane vražda v kuchyni, vždycky je to manželka,“ argumentoval Kopyto.

„Zavražděný byl ale starý mládenec,“ ušklíbl se Liška. „Takže to manželka být nemohla.“

„Tak v tom případě jsem v koncích,“ přiznal se mladý poručík. „Leda že by…“

„Leda že by co?“ pozvedl obočí inspektor.

„Mafie?“ zkoušel to dál poručík.

„Jak jste přišel na mafii?“ podivil se jeho nadřízený.

„Nevím, prostě okamžitý nápad,“ začal mu vysvětlovat své myšlenkové pochody Kopyto. „Určitě by se něco našlo, mezinárodní spiknutí, obchod se zbraněmi…“

Zkušení kriminalisté na sebe útrpně pohlédli a poslali mladého poručíka pro koblihy. Ještě mu na cestu poradili, že by se měl méně dívat na americké filmy. Mrtvolu pak nechali převézt do márnice a začali s výslechem sousedů. Zanedlouho byli na správné stopě.

„Tak si představte, že to byl registrovaný partner,“ zahájil druhý den ranní poradu na stanici inspektor Liška. „Sousedé ho viděli vybíhat z bytu to osudné ráno a už se nám přiznal.“

„Byl jsem blízko,“ podotkl poručík Kopyto. „Říkal jsem manželka.“

„Ani náhodou! Byl jste úplně vedle!“ setřel ho před všemi inspektor. „Říkal jste manželka a to je přece něco úplně jiného!“

„Počkejte, pane kolego,“ zastavil ho náčelník. „Jak to myslíte, že je to něco úplně jiného!“

„No přece registrovaný partner není manželka!“ bránil se Liška. „To snad chápe každý!“

„Vy jste nečetl nařízení Evropské komise, že registrované partnerství je na stejné úrovni jako manželství?“ zeptal se ho náčelník. „Jste snad homofob?“

„Nevím, co je homofob,“ utrousil podrážděně inspektor Liška. „Vím jen tolik, že registrovaný partner a manželka nejsou to samé!“

No a od příštího týdne bylo možno viděti občana Lišku na Úřadu práce a vedení mordparty po něm převzal poručík Kopyto.


7 názorů

annnie
03. 05. 2021
Dát tip

Děsně napínavý!!! Ovšem k tomu konci: dobře mu tak :) Tip a.


Dnes taková kriminálka/detektivka! Samozřejmě s vtipným nádechem, což mě velice uspokojilo. Příjemné počtení a s relaxem souhlasím s Benem :) 


Benetka
29. 04. 2021
Dát tip

Kopyto a Mňouk...

No a ta druhá půlka to nepochopila... :D

Baví mě číst Tvé "věci" - je to fajn relax... ;)


Nevím, co je homofob..ani neznám nařízení Evropské komise, že registrované partnerství je na stejné úrovni jako manželství....ani nejsem náčelník......ale mně se to líbí...:-))).........*/*********


Bystroočko
28. 04. 2021
Dát tip

:-) cez slzy. A tie slzy nie sú slzy smiechu.


Puškyn
28. 04. 2021
Dát tip

Dík:)


lastgasp
28. 04. 2021
Dát tip

Báječně exponovaný děj s vtipnou pointou. Bezva.


Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru