Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seStudny za obzorem
Autor
Muamarek
Studny za obzorem
Kam světlo nevniká, tam hustá mlha hloubá,
slova jsou bezcenná – doplatí na inflaci.
Již prohnil dřevník a dál rozkládá ho houba.
Ze škrta mecenáš?
Co nahrabal, teď vrací?
Důvěra protéká jak děravé dno síta,
mohylám v sutinách jen prach se k zemi klaní.
Co zbývá z člověka, v němž radost neprocitá
a kterou utíná to nesmyslné klání?
Klání, jež unaví – a pouze síly sbírá,
pozornost odvádí od dramat vrcholících.
Mizí nám průplavy – hledíme na satyra,
jenž volí pořadí těch, kterým hoří v plicích.
Témata roztříští ty, kteří stáli silní,
témata obludná, z nichž vylézají hadi.
Hřiště jsou bojišti, v nichž moudří zesenilní.
Pátráme po studnách,
po vláze, která zchladí…
Nesnesitelná pouta svobody
Zbudovali továrny na bezmoc,
kdy každý novorozenec získává pořadové číslo
davu.
Mozek proměnili v displej
a ruce v tlačítka
s tím, že dodají software a ovládání.
Několik kliků myší na základní pudy,
hlavní je přece připojení.
Sex, studium a sport,
tři „es“, která měla zajistit řád,
novodobá kontrola bez používání biče
a vězení.
A samozřejmě peníze jako nejpevnější pouto,
ten strach, že nebudou.
Věčná hrozba vyloučení ze hry, zatracení,
špína, smrad a nicota.
Peklo této doby,
kdy se nestraší ohněm a řetězy,
ale zimou, hladem a zbytečností.
Abyste zůstali připojeni,
potřebujete říkat ta správná slova a fráze.
Není třeba znalostí, ale dogmat,
neboť znalost ustoupila propagandě.
A tak odbojní vzdělanci dostali nálepku primitivů,
aby primitivní nevzdělanci přebírali tituly a posty,
přilepeni k nim svou tupostí a závislostí
na pokynech.
K vyřčení rozsudku nejsou podstatné důkazy,
oznámí se, co je správné,
a co je jednoduše špatné.
Za správné věty následuje povýšení,
za zakázané vyloučení, vyhazov, ponížení
a placený posměch.
Není divu, že nelze dál,
anabolika nezabírají,
když mizí chléb, hry pozbyly svůj lesk,
stejně jenom umělý jak silikonové etalony dokonalosti.
Porobení měli mít svou zábavu,
bylo nezbytné vyprat tuny špinavého prádla
a odvést pozornost od bublajícího hněvu.
Prachy, moc a sláva,
společný jmenovatel oněch tří „es“,
kdy nevyhrává ten lepší,
ale bezohlednější.
Kostky domina již o sebe narážejí,
jedna pokládá druhou.
Nejde to zastavit,
přesto některé ještě hrdě stojí
na znamení víry ve hru,
jež je u konce…
Zásadní rozpor
Modlím se ke klenbě stromů,
poklekám před staletými kmeny,
miluji vůni červnových lip,
tak jako mír a respekt ke druhému.
Co však dělat,
když zakopáváte o pařezy
a místo bzukotu včel
ocelové včeličky vrážejí do života?
Jako by vás buldozer zahrnoval hlínou.
Víte přesně, jak žít,
ale nedostáváte šanci,
protože něčí krátkodobý zisk.
Tohle musí skončit,
říkáte si
na pokraji šílenství…
10 názorů
Marku, dáváš do toho sebe – do všeho co píšeš . A máš pravdu- lidé se tak rádi staví do řád a čekají na pokyn, tak málo se snaží používat svou hlavu a svoje cítění – ono by je to vedlo jiným směrem, než je žádoucí. To je ta iluze svobody a demokracie. Smíš vše, ale přesto děláš to co se po tobě žádá. Hlavní směr utlouká opozici, ačkoliv každá myšlenka pochybnosti může znamenat posun k lepšímu. Co je správné a co špatné se ví bez souvislostí a bez podkladu. Prostě věř kývej hlavou a funguj jako Tlampač. Tlampačů máme víc než dost
Black: Jsem rád, že sis našla to své. Ve sbírce, na niž máš v prologu odkaz, pak snad najdeš další básně, co Ti sednou.
Měj se :-)))
blacksabbath
05. 05. 2021mně sedí nejvíc ta poslední.....*/*****
Štírko, přesně o tom text "Nesnesitelná pouta svobody" je. Mám radost, že Tě to oslovilo a že sis tam našla své.
Celá sbírka pak obsahuje různě laděné básně včetně přírodní a milostné lyriky (viz odkazy v prologu).
Děkuji i Irče, Kočkodanovi a Tobě, Břízo. Pohodový den všem tu...
Marku, dáváš do toho sebe – do všeho co píšeš . A máš pravdu- lidé se tak rádi staví do řád a čekají na pokyn, tak málo se snaží používat svou hlavu a svoje cítění – ono by je to vedlo jiným směrem, než je žádoucí. To je ta iluze svobody a demokracie. Smíš vše, ale přesto děláš to co se po tobě žádá. Hlavní směr utlouká opozici, ačkoliv každá myšlenka pochybnosti může znamenat posun k lepšímu. Co je správné a co špatné se ví bez souvislostí a bez podkladu. Prostě věř kývej hlavou a funguj jako Tlampač. Tlampačů máme víc než dost