Tráva

Musaši - Celá ta věc vznikla podle zážitků mého kolegy s jeho přítelkyní.Poslouchal jsem jeho vyprávění asi přes týden a tak se mi zřejmě dostalo do podvědomí.S tou ženskou asi není snadné vyjít.A to neříká jen ten její přítel, ale i další lidé, kteří ji znají.Je to vlastně celé o úplně zbytečné urputnosti, jíž nám mužům určitý typ žen docela dost ztrpčuje život.A sobě nakonec(podle zákona akce a reakce) také.Jsem rád, že to nikdo nevzal jako útok na ženy obecně.Každá je přece jen trochu jiná, že?

Čím budeš jakožto sekáč línější, tím budou mít motýli větší radost. Jen kdyby aspoň trochu svítilo sluníčko - alespoň ve tvojí hlavě.

Nejsem si jistý, zda je tahle "klasika" míněna vážně, ale kdo slyší trávu růst, měl by počkat, až mu vyroste nejmíň po pás. Věci se často vyvynou jinak, než jsme si představovali.

Když vidíte určité schéma, tak je můžete i teoreticky popsat. A proč je stále používám, protože je to můj individuální styl vyjádření. Tvůrce má tvůrčí vidění, myšlení a cítění. Teoretik, pokud je uznává, je rozebírá a popisuje. 

Avízo

To opravdu nepotřebuji. Jen bych rád věděl, proč zacházíte s rytmem a rýmem právě takovým způsobem. Těžko mě přesvědčíte, že je to odrazem obsahu nebo experimentu. Je to naopak schema, které používáte stále dokola.

To chcete, abych Vám každou báseň rozpitval podle užití jambu, trocheje, daktylu, jejich kombinací apod.? Jakých jsem použil rýmů, typů veršů, metriky a formy básně? To si můžete udělat sám. A proč píši tak, jak píši, tak to Vám nevysvětlím, to je prostě můj styl. Často používám minimalistické vyjádření obsahu a experimentuji.

Děkuji, zase jsem se nic nedozvěděl.

Má básnická mluva je v pohybu a proměnách podle vyjadřované myšlenky uměleckého obsahu. Vychází z některých klasických schémat, ale experimentálním způsobem. Napsal jsem tu i báseň, která má ve verších strofy nejen koncový, ale i počáteční střídavý rým. Teoretické rozbory neprovádím, jsem veden svým citem, na podkladě znalostí a zkušeností.

My tady ale nemluvíme o umění, ale o naprostých základech.  O abecedě. Všichni máme tu samou. Jen vy jinou. Taková individuální abeceda je jistě zajímavá věc. Podělte se o její tajemství.

Teoretik počítá a umělec cítí (ale také počítá). Není nepravdou, že umění se nedá definovat.

Pane Litartsi, to já nepopírám. Ty vaše výšiny jsou ale v takovém nedohlednu, že já, obyčejný smrtelník je nevidím. Zatím jste neudělal, přes několikeré prosby, a nejen moje, nic pro to, abyste nám je přiblížil.

Pane Litartsi. Nic tu není rozbité. Je to sonet, tedy forma založená na metru. Autor je také jasně definuje hned prvním veršem I - - I - I - I -          (I = přízvučná doba, -  = nepřízvučná) jako český nestopový jamb (daktylotrochej)

První:        I - - I - I - I -    /   I - - I - I - I -   /   I - - I - I - I -   /   I - - I - I - I- 

Druhá       I - I - - I - I -    /   I - - I - I - I     /    I - I - - I - I    /    I - - I - I - I - 

Třetí          I - - I - I - - I -  /  I - I - - I - I -   /    - I - I - I - I                             

Čtvrtá        I - - I - - I - I -  /  I - - I - I - I -  /     I - - I - I - I

Z přehledu je jasné, že všechny verše první strofy mají stejnou konstrukci, přízvuk je přesunut na sudou slabiku úvodním daktylem, zakončení je nepřízvučné  = ženské, z toho plyne lichý počet slabik.

V druhé strofě je přesun přízvuku stejný jako v první strofě ve druhém a čtvrtém verši, v prvním a třetím je přesunující daktyl v poloze za úvodním trochejem. Autor pozměnil rýmové schema. Druhý a třetí verš jsou zakončeny přízvučně = mužsky. Z toho plyne, že tyto verše budou mít v jambu lichý počet slabik.

Ve třetí a čtvrté strofě mají druhý a třetí verš konstrukci i rýmování popsané  u prvních dvou strof. V prvních verších je přesun přízvuku vyrušen opakováním daktylu, zůstává však daktylotrochejský základ.Z hlediska jambu bychom tyto verše mohly považovat za atypické., ale jejich daktylotrochejský základ a povaha českého přízvuku je vřazují dp zvoleného metra.

Pane Litartsi, nevím, proč považovat tyto verše za rozbité.  Autor v rámci metra obměˇuje rytmus. To vaše pojetí slabičného verše je mnohem destruktivnější.

Slepý chyby nevidí, ale radí? Tak to jste tady Vy, pane Safián. Já sleduji obsahovou a formální celistvost díla, to znamená jejich vázanost od začátku do konce, byť mají svoje různé výchylky i odbočky. A také hladinu kulturní úrovně. Ale o tom se s Vámi nemá smysl bavit.  

Lami, tvůj sonet je pěkný i  špatný (nebo spíše nedokonalý) zároveň. Je to  pěkná lyrická báseň, svěží, zábavná atd., atd. Je vidět, že to umíš.  Sonet je ale podle některých nejobtížnější básnickou formou, a i když je dnes mnohými považován za haraburdí a moderní benevolentnost připouští ledacos, vyvolávají soudobé pokusy často otázku, proč se autor do sonetu vůbec pouští, když se nechce do důsledků tvořivě poprat s jeho nástrahami.  Tvůj sonet jsem proto chápal jako svěží rozcvičku a nebylo by mě napadlo nějak do něj šťourat, nebýt Litartsovy formální připomínky.  Chtěl jsem Voříškovi vlastně napsat: Už to tu máme zase. Slepý chyby nevidí, ale radí. Zvolil jsem špatná slova a vzbudil nesprávný dojem. za to se omlouvám.

P.S. Proč by vyučený zámečník nemohl být skvělým básníkem? Znám jednoho takového. Kuchaře Aloise Marhoula. A Shakespearův současník Ben Johnson byl zedníkem a stal se nejenom skvělým  básníkem a dramatikem, ale i nejpřednějším latiníkem.

Ne, já jsem někde jinde, po všech stránkách. Nerozbíjím, ale naopak se snažím tvořit pevné skladby, od počátku až do konce (architekta nezapřu).

Mám k rozbitým věcem blízký vztah.Jsme si velice podobní.

První sloka nehraje s těmi ostatními, což také může být, tady je to ale rozbité.

pěkné

taktedy - děkuji, nejsem vždy otravný morous.

Radovan Jiří Voříšek, Safián - pánové, děkuji oběma za návštěvu a příspěvky.Už jsem několikrát poukazoval na to, že o teorii verše nevím téměř nic.Nemám v tom směru žádnou průpravu.Kde by ji také vyučený zámečník mohl získat?Dělám to pro radost a snad pro ty dvě duše, které si to možná jednou přečtou a zjistí, jaký vlastně byl jejich otec a dědeček, jemuž za života nebylo lehké rozumět.Mějte hezké dny.

Moc pěkné....i poznámka o zahrádce .)

Pane Litartsi, proč jako vzor nedoporučíte 2. strofu, která  střídá mužský a ženský rým. Taková konstrukce ovšem, pokud respektujete metrum, vylučuje stejnou délku veršů.  Přitom střídání rýmů, ne že by nebylo možné výlučně mužské nebo ženské rýmování, je už dávno dávána přednost. Možná  byste to řešil jako u svých básní, kde dodržujete počet slabik, ale přitom střídáte mužské a ženské rýmy. Sonet těžko může být ve slabičném verši.

Radovane, je to velmi neukázněný sonet , takže vlastně špatný.  Nemá cenu vypočítávat všechny poklesky. Otázkou je, proč se autor do něčeho takového vůbec pouští, když jeho nesporné poetické schopnosti (odmyslíme-li si formu, je to pěkné svěží dílko) by lépe vyhověla méně závazná nebo zcela volná forma. Litarts tu znovu doporučením slabičného verše (nebo jambického verše založeného čistě na ženském rýmu?  - to bych asi podle znění připomínky vyloučil) osvědčil naprosté nepochopení.

vůbec to není špatný, je to hravé a bavilo mě to

Litartsi - proč by to měl rytmicky srovnávat??? Proč by měl postupovat podle nějakých přežitých schémat? Ty mu vytýkáš naopak přednosti jeho básně. Nepochopils jeho dílo. Jistě nepíše pro schémata, ale pro obsah. Jistě nepíše pro závistivé konkurenty, ale pro náročné čtenáře!  

Jamardi - nejvíce konflikty se vyostřují v kuchyni, jestliže má žena v ruce nůž.To je fakt nebezpečná situace.Jinak, napadlo mě, kdybych místo zahrada v té přímé řeči napsal zahrádka, dostalo by dílko zcela jiný rozměr, že?Hezký den a díky za návštěvu.

Evženie - mockrát děkuji, já myslel, že na sekání někoho máš.Využij ho.

Jo, rozdílné představy se vyostřují i na trávě. Je to dobré téma.

Když už bude sekat, máme také velkou zahradu a potřebuje posekat.

Diana - děkuji velice.Jsem rád, že můj názor nevyvolal pnutí v ženské části                 osazenstva.Hezké dny přeji.

Blacksabbath - jsi vyjímka co potvrzuje pravidlo.Ne, to je kec, určitě je vás                            víc.Moje chyba, že jsem takovou nepotkal.

Helen Zaurak - Jo, jo.Louka je jako moře.Ve dvou se v ní dá utopit.

Vesuvanka - děkuji moc.

Litarts - kouzlo okamžiku je pryč.Už s tím nic nesvedu.

Pěkné, a moc se mně líbí P.S. :-)))***

JJJ...Ženy chtějí, aby bylo po jejich za každou cenu??????....neprosím se.....sama si vše udělám...:-))))))

Líbí se mi :-)

První sloka (devítislabičné verše), ostatní bych také takto rytmicky srovnal. 

Dales - jen takové povzdechnutí.Někdy se tlačí na pilu úplně zbytečně a v nepravý čas.Ženy chtějí, aby bylo po jejich za každou cenu.A to je špatně.

"Lepší než být sám.", zřejmě zastáváš.

Miluji vysokou trávu, je jako malá džungle, těch broučků a larviček, a při větru, stébla se kývají sem, tam; pro mě je pastvou pro oči!  Ale zasejc, na druhou stranu, čerstvě posečená tráva je jak měkký, hebký koberec, a tolik voní... :-)