Spasitel na baterky

Soutěž v poezii - BR II./2021

 

 

Změna hlasování: každý má možnost připsat PĚT hlasů  NA OZNÁMENÍ O HLASOVÁNÍ soutěže, ne pod báseň. Na tipy či hlasy přímo u díla nebude v součtu hlasů brán zřetel.

 

já zrovna v koutku cucal svoje pivo,

autobus z Prachatic měl zpoždění,

ale Mistr přišel právě včas,

do bufáče na Knížecí přinesl svatozář,

 

ukázal do temného koutu a oslovil mě:

„...synu, zapomeň už na svého Otce, vstaň a choď!“

přišel jako zloděj,

aby nás, pivem zmámené,

svedl ke spáchání zločinu nebo k šílenství,

 

když jsme jako opilí chiliasté tleskali jeho vizím,

On se jen smál,

jeho bigotní břicho zaléval pompézní strýček Pompo,

„bachor musí růst, člověk však se menšit,“

opakoval tlustý Ježíš zapomenutou sentenci,

 

dokud jsem nespatřil svého Mistra, byl jsem bez víry,

On mi však podal plněnou bagetu,

já ji vzal a snědl jako by to bylo Jeho Tělo,

Chrám vystavěný během třiceti let postu a obžerství,

 

ožralá Praha tehdy pršela

jako sledi v Burgundsku ve dvanáctém století,

psal jsem jen tak v hlavě příběh o tom,

že lze být mladý a ztracený,

 

lze vybočit z osidel generace narozené revolučního roku,

chodit do práce hladový, pít mléko přímo z krabice,

být bez peněz na ubytovně za pár šupů,

hltat fantazie Jarmily Loukotkové o ubohém Villonovi

a skoro zadarmo zametat ulice v Dejvicích,

 

to vše už byla minulost,

byl jsem spasen Jeho nataženou paží a ukazováčkem,

já, Matouš, bídný červ, povstal k novému životu,

 

dostal jsem diagnózu a invalidní důchod,

vrátil se na školu a asi desetkrát zase odešel,

hledal jsem přátele na celý život

na fejsbuku

a koupil si nafukovací pannu,

 

každému, kdo mi podal pomocnou ruku,

jsem sežral obě a ještě mu naplival do tváře,

chytili mě u popelnic,

když jsem je převracel a řval na kolemjdoucí,

že neexistují,

 

na policejní stanici v Dejvicích

jsem recitoval Máj u výslechu,

na zeď někdo napsal:

„Du sedět!“

 

ale už nikdy to nebylo jako na začátku,

kdy jsem dostal od nezištného pouličního prodavače

vstupenku do světa literatury

a hned ji střelil kvůli jedné holce nějakému ochmelkovi,

 

který říhal a říkal, že je Mistr,

takový ten Spasitel na baterky,

když se ti už nechce věřit

---