Ovečky

Ovečky

Jako ovečky pohání je z tramvajky. V žlutých vestičkách je nikdo nepřehlédne. Byli na výletě, nejspíš v Šárce, a teď se vracejí zpátky do školičky, obědvat a spinkat. A zatímco budou spinkat, paní učitelka se vydá špacírem jablečným sadem z pixelů, jako by toho neměla dost. Bude tam ona, Eva, a Adam, urostlý instaboy. Pak se začnou jedno po druhém probouzet, Julinka bude plakat pro zlé sny a Amálka dostane chuť na vanilkové mlíčko, ona se vrátí z ráje zpátky ke svým ovečkám, trochu posmutnělá, aby tam někde daleko na ni Adam do odpoledne počkal. A děti to na své paní učitelce poznají, a tak ji budou objímat a ona bude šťastná...

Sen

Vlak. Starý, zelený rychlík. Vstupuji do kupé, které trvale obyvá, jako byt a kancelář, Juraj Herz s rodinou. Zrovna tam nejsou. Zvědavě otevírám šuplík, je plný lístecků - účtů Českych drah za kupé. Sahám pod postel, kupé je téměř vyplněno postelí samotnou, nahmatám křídové časopisy, vytahuji playboye. Juraj Herz stále nepřichází, budím se obavou, že už je na cestě z umývárky.

Divíšek a Jejda

Dorazili ve stejný den, každý odjinud. On z Jihlavy, ona z Měchořic u Berouna. U předáka vyfasoval lopatu a káry, ona smeták.

Poprvé se uviděli o polední pauze u výdeje žlutých limonád. Divíšek. Jejda, představili se. Prohodili věty z katalogu seznamovacích frází a když už měli nakrajíčku důvěrnosti, pleskl předák velikými dlaněmi, zaznělo to jako zvon od Antoníčka, a museli každý ke své suti.

K večeru, u přídělu polévky a chleba, si ji našel. Smluvili se u něj v pokoji, padl mu výjimečně privátní.

Dorazila už umytá, voňavá mejdlíčkem, i on byl celý nanovo. Do pokoje zapadalo slunce oranžové jako marhule od svačiny, tiskli se pod peřinou, až z toho horka nakonec byl vír, co bere dech a srdce a zatočí tím a člověk padne a je rád, že přežil.

Že tys sem přijel jen proto, abys mě nebo jinou dostal na vykasaný rukáv? podezírala pak pobaveně Jejda. Ano, neztajil důvod svého dobrovolnictví na Hodonínsku Divíšek. A ty? Ženy, jak možná víš, jsou dimenzovány na deset dětí. Já žádné nemám, tak nevím, roupama co bych vyvedla. To je pořád samá kavárna, kino, výlet, kamarádky, posilovna, i kroužky, prostě kdejaké blboviny jsem vyzkoušela, jenže nic, pořád jsem natlakovaná jak papiňák. Tak jsem zkusila tohle, uzavřela svou zpověď.

A na roviny mezitím padl soumrak a tma a ti dva usnuli spánkem spravedlivých.