Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seCo je ... to?
23. 05. 2002
0
0
1035
Autor
Rozara
Je to láska nebo sním?
Z myšlenky zbyl náhle dým.
Je to krása, či jen klam?
Co já vlastně všechno znám?
Je to píseň nebo slova?
Přehrávám je zas a znova.
Je to bída, ci snad život?
Z času zbyl jen hlavy kývot.
Katerina: ráj dětskéh smíchu, radosti, lhostejnosti, života bez starostí... Ty kritiky si neberu osobně, protože má češtinářka a všichni okolo mě mne v tom podporují a všeobecně vzato se líbí, co píšu, protože je to lidem blízké.
Quoniam, Wopi::: Mohli by ste se o kravinách dohadovat někde jinde, prosím??? Díky...
Wopi: To není špatná definice. Ale nejvíc asi záleží na interpretaci. Třeba já to cítím tak, že si ty dva stavy odporují. Buď je to láskla, nebo sen - jedno druhé vylučuje. V tomto případě je asi určující, jak to autorka myslela.
Ale měl bych ještě jeden argument. Beru teď v potaz definici, již jsem uvedl já. Ve 3. (a analogicky v 7.) verši autorka píše: Je to krása, či jen klam?, což spadá do stejné definice. Otázka v 1. a 3. verši je obdobná, tudíž čárka by měla (nebo neměla) být tam i tam.
Asi jsem to nevysvětlil dobře. Tak jak je to v pravidlech řečeno, musí jít o DOPLŇUJÍCÍ SE dvě části CELKU.
Viz ostatně Tvé příklady.
Tónina může být dur, nebo moll. Šmytec.
Přijedu ve středu nebo ve čtvrtek - to nedává žádný vyčerpávající celek, takže I KDYŽ SE VYLUČUJE, není čárka.
SEN a LÁSKA NEJSOU dvě protikladné části smyslupného celku.
Čárka není.
S tím ČI je to opravdu obdobné pravidlo.
Rozaro, nic si z toho nedelej a zkus prozu, treba povidku... hlavne ty kritiky neber osobne, tech par slov nema co delat s tim jaka nebo nejsi ty. A o jakem raji mluvis? Ja jsem si tedy nikdy nevsimla... :-)))
možná proto, že já jsem dětská a naivní... ? a nechce se mi z toho "ráje" pryč...
Tak Wopi, mrk sem na ty Pravidla ČP a:
"Čárka se klade před spojky a, i, ani, nebo, či má-li se
vyjádřit jiný význam než slučovací (odporovací, stupňovací, vylučovací,
důsledkový, vysvětlovací apod.). Např.: Je tato píseň v tónině durové,
nebo mollové?
Pozn. 1. Čárka se neklade před nebo, zvláště jde-li o výčet
možností: Vrátím se už ve středu večer nebo tam zůstanu až do čtvrtka."
Zdroj: Pravidla českého pravopisu, Academia Praha 2001.
------------
Podle mne je nebo v inkriminovaných verších spojkou vylučovací,
příp. zvažovací, přibližně ve významu příkladu - Dur/moll. I když pozn. 1.
by se dala aplikovat také. Není to asi jednoznačný.
Avšak myslím, že při daném frázování básně, by ta čárka byla vhodná.
Nebo se mýlím?
No právě - když zůstanu, tak se nevrátím a naopak. Nechápu, v čem je ten rozdíl.
Btw: to koukám jako blázen. Já jsem čárku před nebo neviděl snad nikdy.
A s tou tóninou... nevěřím vlastním očím... to zas někdo udělal nějakou změnu češtiny???
Je to příšerné.
:-/
Ale díky za poučení.
A stejně - je to láska nebo sním JE výčet možností :o)))))
Takže, Quoniame díky, donutil jsi mě naštudovat tuhle část pravidel.
:o)))
Je to tedy zjednodušeně řečeno takhle: když se jedná o (matematicky vzato) KOMPLEMENTÁRNÍ STAV, dělá se čárka, jinak ne.
Příklady:
"Žádost bude schválena, nebo zamítnuta." Tyto dva vzájemně se vylučující stavy dávají dohromady kompletní celek - tedy čárka je.
"Přijdu v sobotu nebo v neděli." Zde čárka není - nejde o komplementární množiny.
V případě "je to láska nebo sním" bych se přikláněl k druhému případu - čárka není, nejsou to komplementární stavy, je možno představit si, že je to i láska a zároveň i sní. Vzájemně se nevylučuje.
:)
já blázen jsem a duše má je prázdná, já prázdná jsem a tak vezmu si blázna... naivní a ubohé... samozřejmě... jací jsou vůbec lidé v dnešní době... díky ... kývot...přirovnání k hodinám...metafora...
já blázen jsem a duše má je prázdná, já prázdná jsem a tak vezmu si blázna... naivní a ubohé... samozřejmě... jací jsou vůbec lidé v dnešní době... díky ... kývot...přirovnání k hodinám...metafora...
já blázen jsem a duše má je prázdná, já prázdná jsem a tak vezmu si blázna... naivní a ubohé... samozřejmě... jací jsou vůbec lidé v dnešní době... díky ... kývot...přirovnání k hodinám...metafora...
já blázen jsem a duše má je prázdná, já prázdná jsem a tak vezmu si blázna... naivní a ubohé... samozřejmě... jací jsou vůbec lidé v dnešní době... díky ... kývot...přirovnání k hodinám...metafora...
Wopi: Hm. No, já bych ji tam teda napsal. Nemůžu se na nic
odvolávat, protože Pravidla mám doma. Jen podle citu. Ale
slibuji, že se to doučím.
Rozara: Metafora byla pochopena. Jde o to, že slovo "kývot"
zní v básni nelibozvučně. Pokud si to obhájíš sama před sebou,
je to v pořádku. Já jsem ti jen nabídl čtenářský ohlas.
nóóó... chtěla jsi kritiku ... nemůžu, než souhlasit s předpisateli..
ty rýmy jsou skutečně velmi, velmi profláklé, dětské, naivní...
Ano, kývot mě také dost zarazil. Všechny tři mi připadají dost nezralé...
Tahle je z těch tří nejlepší. Formou i obsahem. Pořád ještě zůstává
jakási naivita, ale už současná.
"... hlavy kývot" zní dost divně. Chtělo by to jiný rým, nebo nerýmovat
vůbec.
Dávej si pozor na gramatiku. V 1. a 5. verši ti chybí čárka před nebo.
V 7. verši by mělo být "Či snad život".
Hezký den.