Rovnost rovnic

Tak to vidíš, Silene - nepovažoval jsem si, a teď jsem mrtvý, a dobře mi tak. A ty žiješ, ačkoliv tvůj lektavý verš stále koktá, zatímco můj hryže zespoda kořínky kopretin. Otázka zbývá - kdo by měnil s kým, za kolik, ale hlavně proboha - proč?! O svého učitele bych strach neměl, už je zpět za Velkou louží, v zemi neomezených možností, kde duchové předků dávají dobrou noc kojotům, a se zbytkem svého kmene loví duchy vyvražděných bizonů.

"Hmmm, Dancing Fingers has returned from the land of our forefathers! What did our brother bring us? Gold, gemstones, pelts, or headskins of defeated white men?"

"Sadly, Dancing fingers' pockets are as empty as they were when he saddled the winds decades ago and flew away in a belly of a steel bird."

"Hmmmm.... wisdom then. Seems Sitting Bull has underestimated Dancing Fingers after all! Come, brother, there are buffalos to hunt, songs to sing, and stories to tell. The river called Time flows differently in the land of our ancestors..."

A diletantem nejsi kvůli stavu verše, ten vem čert a navíc tvá estetika na tvém triku nechť se vyjímá (dtto platí pro mou osobu), leč kvůli tomu, kterak se chováš ke stařečkovi, ač bys o něj měl naopak pečovat. 

Tedy samozřejmě jsi v mé maličkosti měl tu čest poznat nejlepší a nejmizerněji honorovanou lektorku vázaného verše v této zemi hned ještě asi po tisíc sto dvaceti dalších, jenomže sis toho náležitě nepovažoval, natož aby vůbec všiml! Inu, kterak praví tvůj učitel hudby, že... a hlady kouše nohu stolu. 

Či si zabubnuj.

Tak kůži, jo?

Dobrá, dneska si dáme mou oblíbenou.

Slávy dcera. Ján Kollár 

Snad budeš teraz spokojenější. 

Ještě jsem si vzpomněla s reakcí k melodickému volnému verši. To máš samozřejmě pravdu, že jeho plynutí je možná mnohem (či pro mnohé) pozoruhodnější, avšak schopnost psát melodicky ladným a zajímavým volným veršem je do značné míry založena na autorově generální schopnosti nakládat s tokem řeči jako takové. 

Lze říci, že jsou oblasti, kde volný verš zužitkuješ daleko lépe, včetně potenciální percepční/čtenářské základny, jakkoli je opravdu dobrý volný verš velmi náročný a vázaný zdaleka neumožňuje svému autorovi popustit se, zdvihnout stavidla,

přesto... jak bych to... ber to prosím tak, že vázaný verš je patrně zase jinými mnohými (případně společnou podmnožinou) oprávněně vnímán coby královská disciplína. Vázaný verš... je jen takovej divnej týpek na šachovnici, kolem kerýho se všechno motá.  

Kde mám ty noty? 

Jen krátce:

1) Subjektivní zhodnocení = lepší varianta pro má estetická měřítka. Aby pro mne byla vyšší ta původní, musel by si mou maličkost předložený ornament nějak přitáhnout, což se nestalo. Vyznač prosím své technické řešení nějakým pobočným zápisem, ať ti lépe rozumím. Ok trochej to byl samozřejmě i před mým zvariováním. Zvariování, nic víc. 

2) Zkostnatělost, svázanost: nazvi to, jak chceš, můžeš ji rozdmýchávat, co jen dokážeš, ale potřebuješ přesto nějak docílit toho, aby tvé matematické kombinace zapadly do předkládaného ranku sbt. meter, neboť ony žádné jiné kombinace již vlastně ani neexistují. Jde o soubor pravidel definovaných... výrokovou logikou? Domnělá inovace se stane opět některým z příslušných meter, klidně si prověř. Vypadneš-li z metričnosti vč. tolerovaných/licenčních specifických řešení, dopadne tvůj verš jako např. sylabický nebo tónický, což je v pořádku, jen svým způsobem pod očekávání příjemce sbt. vázaného verše. Asi tak. 

3) Aby tě kdokoli následoval interpretovat, kterak si optimálně přeješ, musíš tedy ke svému subj. versifikačnímu systému dodat notový zápis, nápěv, kteroukoli formu, z níž bylo lze ustáleně a dohodnutými znaky vyčíst, oč ti jde. Nebo používáš snad v hudbě třebas totálně alternativní houslové klíče, stupnice, znaky pro noty, pauzy etc.? 

4) Redaktor je visačka. Nothing more. Dobrovolná účast v programu, s přístupem do privátního klubu Redakce poezie, k modře tónované VK a V-tlačítku. Trocha sporných privilegií, přídatné influencerství (řekněme) a nádherná odměna v podobě skvělé příležitosti stát se hromosvodem kdekterého frustrovaného uživatele included. 

Pěkný trochej. Protoč verše a bude ještě lepší, koukej:

Mrkáš na mě přes šálu, 

že jsem vedle jak ta jedle. 

Způsobně tě ze sálu

následuji "vedle".

(autor Kamamura)

Kmm: Ad Skácelovsko-literárně-výtvarná, podvlákno

- odpovím ti později třebas tu anebo pod svým, sama už jsem upoutávku na soutěž zaházela až až. (Třeba mi myslet i na fakt, že odcházejí avíza zakladateli.) Stěžejními tématy budiž rytmy a verše, stav zde-autorovy tělesné schránky pominu, k přípravám gratuluji. Jestli nás něco spojuje, budou to sklony k neúměrné rozšafnosti. Jo, ukázky jsem si sjela, ještě teď mi cuká v oku. Zlaté bubínky. Na bezuzdná řešení duhých uživatelů se pokouším toliko si nepotrpět. Podpoří-li zde přítomný autor mou snahu, budu velmi uznalá. 

Dagmaram - no to je pochopitelné, rád ti to vysvětlím. Poprvé jsi to viděla u své básně, kde mě napadlo, že bych mohl reagovat. Věci, co projdou autocenzurou a líbí se mi pak ještě publikuji tady na svém lokálním písečku, abych je měl pěkně pohromadě - a zde jsi právě zbadala tu druhou kopii. 

No a komenty? Řekl bych, že komenty jsou takové, jací jsou komentátoři, nepřekvapivě. 

ale tohle já už vidím dnes podruhé :-)

a komenty jsou ženijal 

Kamamuro, když u „pištíce“ odkrágluješ „e“, pak zazáří tvůj přechodník v celé své kráse. Ty jsi použil tvaru, nad kterým bych nebručel jen v případě, kdyby bylo těch tezí více.

Tož já, když už ti píšu, tak na chvilku (tedy vlastně přechodně) rozcabím jazykové okno (předpokládaje, že tvá touha po správnosti není halena do tenkého župánku ironie):

Jsou dvě skupiny sloves,u nich  tři koncovky.

-e pro rod mužský (nadávaje)

-íc pro rod ženský a střední (nadávajíc)

-íce pro množné č. všech rodů (nadáajíce)

A nebo –a, -ouc, -ouce (nesa, nesouc, nesouce)

jak už zjistili Rychlé šípy

Hledajíc zde kořen rovnice....našla jsem nerovnost v chuti třešní a višní....prosím nezapíjet hned po konzumaci....

tvůj přechodník je moc pěkný náhodou, volám kříčíce od barikád :D

ne-ee, u přechodníků jsem speciálně a tedy vyjímečně psát, tak jak to pisatel cítí u srdíčka, tečka :D:D

v TD jsem tuto revoluční metodu použil a jsem s ní velice spokojen a jestli se už někdo pro to odkrágloval, no ať mi pošle adresu, přinesu mi kytičku na náhrobek :))

Ale.... ale... Aru, to přece nejde!

Existují přece pravidla českého pravopisu, která závazně stanoví, který přechodník je v daném pádu, rodu a čase správně. To bychom mohli také psát tvrdá a měkká i/y jako to cítíme, a uznáš jistě, že text s hrubkami tohoto typu vypadá pocitově příšerně. Já Kočkodanovu námitku uznávám, já jsem už při psaní tušil, že dělám chybu, ale byla noc, nechtělo se mi už googlovat, tak jsem to střihnul od boku - a minul jsem, jak vidno. 

správně je pištivšívše :D

já tedy navrhuji naprostou revoluci v přechodnících, je to tak revoluční myšlenka, že okamžitě jak odklepnu komentář, tak učitelé prestanou učit a rovnou budou skákat z oken, ti co tak učiní v přízemí a prvním patře si dojdou koupit zbraň a ještě před prodavačem se odkráglují, návrh tedy je:

piš přechodníky, jak to cítíš, hm? ;)

Kolik je višní, tolik je i pecek,

o třešních to také platí,

na čtyřverší, lidé zlatí,

pracoval můj rozum všecek.

kolik višní tolik třešní

lehtalo mi stěny břišní

(smíchem)

bude tady coby dup

- taky tlumočnický oříšek

myslí si i Radek Voříšek

V dílku máš slovíčko komutativní,

které znám méně než ovoce,

však užil jsi přechodník, hochu, tak divný,

že na tě musím řvát dokonce. ;-)

neviem, čo je pajpu, niečo som síce našla, ale nedáva mi to zmysel..., inak súhlas s komentárom  Aru...od - tohle....až po...na svých nožkách:)

Haló... Léčebna Bohnice?

Prej jsou si rovný rovnice!

Nemáte, prosím, výkladový slovník?

Chci zjistit, v jakým vztahu k nim je rovník...

Počkejte, pane, drobátko,

teď vypadvo mi vovnátko

Hned se vám budu věnovat

pokusím se vás porovnat...

Tip a.

no, je tam ta kategorie pajpu, ať už to znamená cokoli, tak to bude to co hledáš, nejspíš :D

- tohle už je příliš nad mojí inteligenci, takže střílim naslepo slepý tip, doufám, že dojde ;))

přesně takový texty jsem potkával 12 let co mě laskavě opečovávala škola svým milým vzděláním, vždycky se mi úplně zavřel mozek a nechtěl, ten potvorák to vpustit do hlavy, i kdyby se učitelé stavěli na hlavu, což se nestavěli, to dá rozum, co mi tam rvali, takže jsem zůstal hloupý do dneška, protože ten tvrdohlavej mozek zůstal stát na svých nožkách :D

Slyšela jsem, že toto je anglické přísloví. A nerozumím tomu, protože třešně a višně rozlišuji a chutnají podstatně rozdílně. Ale někdo se možná řídí jenom vzhledem.