Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seJanina6 - "Ladím struny klece" (recenze názvu díla)
Autor
Kamamura
Ladím struny klece (recenze názvu)
--------------------------------------------------
Ladím struny klece tence,
žalmy hudu o milence.
Z písně bolem srdce puká,
láska, děti, to jsou muka!
11 názorů
Ale Kamamuro, já jsem prostě zvědavá, komu jsi to slíbil (bez "proboha"), což se dá určitě pochopit - koho by nezajímalo, kdo se zajímá o jeho sbírku? :-) No a ta druhá reakce ve stylu "Toho se právě bojím!" byla napůl ve srandě. Je fakt, že jen napůl. Samozřejmě jsem z toho trošku nervózní, jak asi mé dílko rozcupuješ. Ale na druhou stranu jsem opět zvědavá, hodně zvědavá! Tak piš a recenzuj, těším se. A dík, že sis to celé přečetl, už ten samotný fakt mě naplňuje radostí :-)
Kamamuro, čím delší recenze, tím déle ti vydrží na hlavní straně, protože tím déle potrvá redaktorům, než ji přečtou, no to byl jenom vtípek :D:D
hlavně nezapomeň na dlouhý prolog, dřív sis na něm zakládal a také dlouhý název svědčí o autorově vynálezavosti patřičně navnadit na nejzajmavější pasáže z textu, něco jako trailer na film :D
Díky přátelé, za to to příjemné, pozdně podzimní překvapení. Jako samozvaného literárního snoba mě jakákoliv pozornost samozřejmě těší. Nedávno jsem skutečně část svého lenivého košmáru přemohl, zmíněnou knihu opravdu zakoupil, a autorce jsem nadšeně napsal: "Neboj se, knihu už mám, recenzi napíšu, jak jsem slíbil." Načež jsem obdržel dvě zprávy: "Toho se právě bojím!" a "Komu jsi to proboha slíbil?"
To úplně zarazilo divoký cval mých myšlenek, asi jako kule z Old Shatterhandovy medvědobijky. Tak já jsem myslel, že jí udělám radost, protože já pochopitelně mám vždycky radost, když moje výstupi něco čte a něco k nim napíše (jak říká Květoň, nejhorší ohlas na literární dílo je lhostejnost). Kniha se mi i celkem líbí - nejsou to sice nejlepší verše, co jsem kdy četl (ale to jenom proto, že je velmi těžké být nejlepší na celém světě a vkus je vždy subjektivní), ale je to velmi kompetentně napsaná sbírka básní, a některé nápady jsou dokonce hodné umírněného zajásání - předběžně jsem to viděl někde na čtyři body z pěti, což si myslím není skóre, které by odpovídalo nájezdu mongolské hordy nebo útoku literárně teroristického komanda, nebo se pletu?!
Můžu to dát autorce k odsouhlasení, ale ruku na srdce, vy byste zahodili dlouhý text (krátká recenze je prostě něco, co mi nejde), když už jste si s ním dali práci (a já se snažím si ji dávat). Ekvivalentem tatarské hordy, kterou by rodiče strašili zlobivé děti, rozhodně být nechci ("Jestli budeš, Pepíčku, zlobit, tak na tebe zavolám Yoshiro Kamamuru, a ten ti oznámkuje slohovou práci!" "Jen to ne, maminko, to se raději obejdu do smrti bez bonbónů a čokolády!").
Musím se přiznat, že tento nedokončený příběh je pro mě velké, jak se tady v Čechách říká... jo, conundrum.
nechtěla bych se ocitnout pod palbou tvojí kritiky
nebo chtěla?
Jde hlavně o ono zjitření, navnadění. Až přečteš sbírku, jsem zvědavá na tvé postřehy, Kamamuro.
Pod názvem si představuji tak trochu sisyfovskou snahu naladit nevyladitelné.
Ladím struny klece jemně
malá duše přece ve mně
však vejdou se tam obav kupy
že způsobím jejich rupy
Janino, ty mě snad také nepřetrhneš...)