-4-

Nemůžeme spát 

já s nataženou dlaní,

komár nad lůžkem.

Tohle je asi nejlepší haiku z celé tvé sady. Tip.

Příjemné haiku skoro v japonském stylu.

Hezké, s více cestami nachystanými pro putování mysli čtenáře. 

Děkuji.

Zbora: Máš pravdu, že i já mám pocit, že Issa občas oslovoval zvířata, ale nedokážu si vybavit citaci, abych doložil, jakou povahu ta interakce člověk-zvíře měla. Každopádně Issa, ač je jedním z mých oblíbených autorů haiku, občas na formu tolik nedbal a cíleně ji narušoval ve prospěch uměleckého účinku díla (alespoň takový mám z toho pocit, ale čerpám jen z překladů - japonsky neumím). 

Apostrofa by to myslím nebyla, ani svého druhu. Jedině snad, že by autor hovořil s komárem dál poté, co ho plácnul. (Mimochodem není hovor se zvířaty v haiku poměrně běžný? Nevím, jen se ptám, mám pocit, že Issa ho používal furt). Jinak ta konstrukce s dalším člověkem mi připadá trochu jako hledání složitého tam, kde je vše jednoznačné. Ale může být. Každému podle jeho gusta.

Já bych to viděl spíš tak, že otázka není mířená na komára (to by byla vlastně svého druhu apostrofa), ale na druhého přítomného člověka. Shodou okolností jsem si tuto situaci letos v létě (vč. té otázky) několikrát prožil... 

Oceňuju snahu zpoetizovat tento obtížný druh bez použití lampy, nicméně když si představím tu krvelačnou bestii, která prospí celý den někde v chládku, aby pak v noci mohla hodovat, nějak mi to přirovnání úplně nesedí. Ale to je spíš můj problém. Haiku je výrazné a nápadité*

komára. Zapomněl jsi udělat tečku za tou krâsnou příhodou