Tvoje myšlenka

Zdála ses mi celkem hezká,baby,

a tak šel jsem se s tebou seznámit,

zdála ses mi tak krásně naivní,

tak jsem si řek,že není dobrý tě se svými plány obeznámit.

Vypadalas tak udiveně,

když jsem tě v tý tmě zastavil,

ani ses nejevila rozladěně,

když jsem ústa k seznamovacímu polibku nastavil.

A v tu chvíli mě napadlo

tak a teď je všechno O.K.,

a pak jsi mi něco řekla,

a já si uvědomil,že je tu problém velkej.

„Kdo by to do tebe,kotě,řek,

jak zarážející je tvůj věk?“

Byl to pro mě šok,

a tys to poznala,

na nic jsi nečekala,

a své karty rozdala.

A tak když jsme se loučili,

myslel jsem,kolik dojmů jsem zanechal v tobě,

ale najednou jsem o tom začal přemýšlet,

a ptal jsem se sám sebe: „Co to mám,sakra,v sobě?“

Bylas to ty,

ta holka malá,

za kterou jsem šel,

když tam tak sama stála.

Bylas jiná než minule,

představil  jsem si,jak ti sundavám košili,

lehkou jak křídla motýlí,

byl jsem jak v jiném světě na chvíli.

Ale pak jsi mi řekla,

že v týdnu nemáš čas,

že se vlastně nechodíš nikam bavit,

a tak jsi mě začala,holka,vcelku nudit.

Když jsme se naposled potkali,

napadla mě ta myšlenka stálá,

ty ses sice svádivě usmála,

ale já věděl,že jsi jen ta holka malá.

Holka malá,která nestojí za mou přízeň,

já mám po jiných kočkách žízeň,

vim,kde s nima po hodině známosti skončim,