Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seO pocite
Autor
gabi tá istá
Malé stretnutie zo strednej.
„Pamätáš si, Evi, ako sme sa pred tromi rokmi stretli v parku? Ty si bola s malou Juliankou, naháňali ste sa okolo preliezky, ja s Petrou na vozíku. Pozdravili sme sa, Julianka pribehla ku mne, podala mi útlu ručičku: „Poď so mnou, ukážem ti jamu, hele!“ Štebotala ďalej: „Poď! Sú tu také tli!“ Vodila ma po tráve, ukázala každú. Pýtam sa jej: „Koľko máš rokov?“ Počítala od malíčka, prštekov bolo toľko, koľko jám. Ten pocit krehkej rúčky ma sprevádzal do druhého dňa, napísala som o tom básničku. Dôvera dieťaťa, ktoré ma videlo po prvýkrát. Túžba a predstava, že raz mi moje vnúča podá dlaň. Dočkala som sa. Narodila sa prvá vnučka, ešte nemá tri. Vždy keď mi podá ruku, spomeniem si na tú Juliankinu.“
Eva počúva so záujmom, dojatá.
6 názorů
zdravím vás všetkých - Evženie, Kamamura, Alegna, annnie, black
blacksabbath
29. 08. 2021Krásně mile jemné.....*/************
Držet se za ruku s kýmkoli je jeden z největších darů... Tip a.
i když vyrostou, dokud bude paměť, budeme to cítit, kdykoli si vzpomeneme
Když někam jdu s dětmi nechávám ruce dole a čekám. Za okamžik se připojí dvě malé tlapky a ten nejkrásnější pocit důvěry a štěstí je tu.