Pod dekou

Dnes opět tentýž sen z předlouhé řady

další křik ze spaní, další noc ze sta...

Sen, že jsi skutečná, živá a tady

dokola zdá se mi a nechce přestat.

Šeptáš mi do ucha - slyším tě i když sním

vnímám jak tajíš dech, vůni, tvé dotyky...

Potom sen odejde, ztratí se a ty s ním,

příště vše nanovo začneme od píky.

Do oken ťuká déšť, zas je mi do breku

vytržen z iluze, kterou jsme spjati

s polštářem v náručí schoulený pod deku

tisící o tobě sen si dám zdáti.