Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seTíha
Autor
HanaT
To, co mě tíží,
táhne mě dolů
voda se víří,
klesáme spolu
Hladina nade mnou,
sluneční paprsky poslední,
kůži mám vybledlou
tak se, holka, ještě nadechni
Chci vyplavat úplně nahoru,
a pak se jen nechat unášet,
pozorovat slunce na obzoru,
pozorovat ten báječný svět
3 názory
Radovan Jiří Voříšek
06. 11. 2021Říkám si, jestli neupustit od zařazení díla do kategorie vázaný verš a nebo sjednotit lépe rytmus, udělat něco s utahanými verši
Hladina nade mnou,
paprsky poslední,
kůži mám vybledlou
ještě se nadechni
Já toužím vyplavat
úplně nahoru,
a pak se nechat unášet,
...
třeba v této variantě se docílilo onoho sjednocení tím, že verše jsou daktyly se dvěma jamby (poslední a třetí od konce) pro zpestření
Nejprve jsem pochopila, že se jedná o tíži, smutek... a hned v první strofě máváš mořským tvorům, trochu protiklad v náladě... Závěrečné vyznání se zdrobnělinou - celičký - je proti předchozímu podle mne až moc "dojímavé" a radostné...
překlep: mávám morškým tvorům - mávám moŘSkým tvorům
Hano - rytmus! Nesedí ti to na slabiky, každá sloka si žije svým životem. Téma máš pěkné, tak ho je třeba jen učesat, aby plynulo... To poklidné plavání na hladině a spokojené nádechy a výdechy ti přeji :)