Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seMalinký tvoreček
Autor
malykuba01
Rekviem za štěnátka z 2. vrhu
Malinký tvoreček mi leží ve dlani.
Schoulený, slabounký, zrychlené dýchání,
poslední postýlkou je pro něj moje ruka,
smrtelným ložem psího kluka,
který svůj život neměl sílu chytnout za pačesy....
Už s ostatními nehraje si,
...vždyť ještě ráno baštil snídani ...
...psí smrtka se nad ním naklání
a ťuká na hodinky, že už se to stane.
Dýchání víc a více přerývané,
jen tichým hláskem kníká o záchranu.
Ne, nechce, nechce tam na druhou stranu
mostu, jenž kdoví proč si říká duhový
a přitom působí tak bolestivé rány.
Slábne už i ten dech přerývaný,
tma se rychle blíží.
Ježíš, snad jsem mu v dobré víře i já nějak neublížil?!
Určitě tolik věřil, že mu mohu pomoci.
A pocit beznadějné bezmoci
bodavý, trýznivý jak kazajka svěrací,
v sevření, stisku nezná míru,
srdce mi trhá a naruby obrací
a nekonečnější je než všechny galaxie
ve vesmíru
Zkurvený večer, zasrané ráno.
Ach Bože, jak jsem mu měl hodit
záchranné lano?
6 názorů
Jarmila_Maršálová
20. 11. 2021leta se tu neukážeš a pak máváš kosou, hoď sem něco veselejšího))
Přesně typ básně, kde bych mohl mít výhrady k formě, zpracování, ale současně bych je úpně vynechal, protože autorská emoce je vysoko převyšuje a z textu mám větší požitek, než z nejedné básnické autority.
Záchranné lano mu hodil Bůh. A ty se postaráš o jeho brášky a ségry... Já vím, že je hrozný to vidět - ale snáz se to přijímá s představou karmy a reinkarnačního řetězce... Držím palce a.